Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

Ondřej Sekora se narodil 25. září 1899 v Králově Poli u Brna a zemřel dne 4. července roku 1967 v hlavním městě tehdejší ČSSR, v Praze.
Byl to český spisovatel, malíř, grafik, ilustrátor, karikaturista, entomolog, příležitostný novinář, povídkář, romanopisec, hlasatel, scénárista, maňáskový divadelník, hudebník, částečný animátor, trenér mnohých sportů (kupříkladu ragby), rozhodčí, sportovec a především tělem i duší umělec, jenž svou tvorbu cílil v prvé řadě na mladší věkové kategorie, zejména děti školního věku.

Známe jej zejména díky jeho příběhům ze světa lesních broučků, v nichž hraje ve většině případů hlavní roli dnes již kultovní český hmyzí hrdina - Ferda Mravenec (často doplňován heslem "Práce všeho druhu").

Mladý Ondřej neměl zrovna radostné dětství, protože v pouhých sedmi letech zesnul jeho stejnojmenný tatíček a nechal ho tak samotného s pěti dalšími sourozenci (Sekora se narodil jako třetí ze šesti dětí), tudíž pro něj nastaly těžké časy. Přesto vystudoval obecnou školu ve svém rodišti a posléze i gymnázium ve Vyškově, kam přešel z Brna.

Již ve svém mládí projevoval zálibu k hmyzu, a to jako zapálený sběratel motýlů a brouků, které mnohdy zakresloval a posléze podle jejich vzhledu zjišťoval, co jsou vlastně zač.

Než stačil nastoupit na vysokou školu, přišla branná povinnost a on tak vstoupil během první světové války do armády, ve které však díky jejímu konci zůstal jen necelý rok. Teprve poté odmaturoval, aby následně dokonce vystudoval práva, i když měl dané vlohy v jiné oblasti.

Významným mu byl pak rok 1921, kdy nastoupil do Lidových novin, kde fungoval jako sportovní referent a kreslíř-karikaturista. Byl tak dobrý, že byl vysílán i do zahraničí, aby tam psal články o významných sportovních událostech (kupříkladu do Paříže, kde se uskutečnily několikrát závody bicyklů a motorek).

Ačkoliv u něj převládala velká záliba pro sport, vydal v roce 1926 krom překladu francouzské knihy Rugby, jak se hraje a jeho pravidla i první komiks Voříškova dobrodružství. Kromě psa Voříška vymyslel i další animované postavičky, například populární kuře Napipi nebo dobráckého vojáka Vendelína.

Po prvním neúspěšném manželství s Markétou Kalabusovou se roku 1930 oženil znovu, tentokrát s Ludmilou Roubíčkovou. O rok později se ženou Ludmilou zplodili syna, jenž byl pojmenován po něm (jméno Ondřej asi muselo být u nich v rodině velice oblíbené, neboť se tak jmenoval otec umělce, on samotný a pak i jeho syn).
V té době rovněž studoval v Praze kresbu a malbu, kde si vyvinul svůj vlastní způsob kresby, který neměl daleko k animaci.

Na svou velkou slávu si musel počkat až do roku 1933, kdy stvořil postavu Ferdy Mravence (brouk Pytlík ho následoval v roce 1935). Otázkou však zůstává, proč se Ferda Mravenec nejprve objevil v krátkém komiksu pro dospělé, ačkoliv o tři roky později, roku 1936, vyšla s těmito postavičkami již dětská knížka Ferda Mravenec. Podstatné ale je, že u mládeže vzbudila tato publikace takový zájem, že Sekora vydal hned nato další dvě knihy (Ferda Mravenec v cizích službách; Ferda v mraveništi) a postupem času k nim přidal i další.

Pravdou je, že ho Němci v období války neměli příliš v lásce. Jednak jeho žena byla Židovka a tím pádem jejich syn poloviční Žid, a jednak nesouhlasil s jejich praktikami. Proto se stalo, že byl vyškrtnut z Národního svazu novinářů pro nezpůsobilost a před koncem války uvězněn v pracovním táboře v Polsku (Kleinstein) a Německu (Osterode).

Po válce byl z vězení propuštěn a získal zpět možnost živit se jako redaktor a novinář. Jelikož měl rád děti nade vše jiné, vybral si z velkého množství nabídek nakonec časopis Dikobraz, se kterým měl dobré zkušenosti (zejména díky Ferdovi Mravencovi). Během své kariéry nepohrdl ani jinými dětskými časopisy - třeba známým Ohníčkem, Mateřídouškou nebo Pionýrem.

Je tak zcela oprávněné, že téměř před sklonkem svého života získal řadu prestižních ocenění, z nichž nutno zmínit jmenování zasloužilým umělcem v roce 1964 a cenu "Marie Majerové za literaturu" z roku 1966.
Dnes leží pohřben na košířských Malvazinkách.

Z DÍLA:

Ferda Mravenec (1936) - první kniha o Ferdovi Mravencovi
Trampoty brouka Pytlíka (1939) - veselé čtení, při němž malí čtenáři získají i mnoho poznatků ze zoologie
Kuře Napipi a jeho přátelé (1941) - knížka o známém zvídavém kuřátku
Čmelák Aninka (1959) - veselý příběh ze světa hmyzu upozorňuje čtenáře mladšího školního věku na užitečnost čmeláků
Pošta v ZOO (1963) - příběh o zvířátkách v ZOO, která využívají holubí pošty k sdělování svých zážitků svým příbuzným po celém světě