ČESKÝ JAZYK Literatura aneb studentský underground - čtenářský deník, životopisy, čítanka, slohové práce, slovníček pojmů - www.cesky-jazyk.czwww.cjl.cz | www.literka.cz Publikování nebo další veřejné šíření obsahu serveru Český-jazyk.cz je bez písemného souhlasu provozovatele výslovně zakázáno! Užití výhradně jen pro osobní účely je možné.



Menu

­

Sekora Ondřej (*25.09.1899 - †04.07.1967)

   
­­­­

Ondřej Sekora se narodil 25. září 1899 v Králově Poli u Brna a zemřel dne 4. července roku 1967 v hlavním městě tehdejší ČSSR, v Praze.
Byl to český spisovatel, malíř, grafik, ilustrátor, karikaturista, entomolog, příležitostný novinář, povídkář, romanopisec, hlasatel, scénárista, maňáskový divadelník, hudebník, částečný animátor, trenér mnohých sportů (kupříkladu ragby), rozhodčí, sportovec a především tělem i duší umělec, jenž svou tvorbu cílil v prvé řadě na mladší věkové kategorie, zejména děti školního věku.

Známe jej zejména díky jeho příběhům ze světa lesních broučků, v nichž hraje ve většině případů hlavní roli dnes již kultovní český hmyzí hrdina - Ferda Mravenec (často doplňován heslem "Práce všeho druhu").

Mladý Ondřej neměl zrovna radostné dětství, protože v pouhých sedmi letech zesnul jeho stejnojmenný tatíček a nechal ho tak samotného s pěti dalšími sourozenci (Sekora se narodil jako třetí ze šesti dětí), tudíž pro něj nastaly těžké časy. Přesto vystudoval obecnou školu ve svém rodišti a posléze i gymnázium ve Vyškově, kam přešel z Brna.

Již ve svém mládí projevoval zálibu k hmyzu, a to jako zapálený sběratel motýlů a brouků, které mnohdy zakresloval a posléze podle jejich vzhledu zjišťoval, co jsou vlastně zač.

Než stačil nastoupit na vysokou školu, přišla branná povinnost a on tak vstoupil během první světové války do armády, ve které však díky jejímu konci zůstal jen necelý rok. Teprve poté odmaturoval, aby následně dokonce vystudoval práva, i když měl dané vlohy v jiné oblasti.

Významným mu byl pak rok 1921, kdy nastoupil do Lidových novin, kde fungoval jako sportovní referent a kreslíř-karikaturista. Byl tak dobrý, že byl vysílán i do zahraničí, aby tam psal články o významných sportovních událostech (kupříkladu do Paříže, kde se uskutečnily několikrát závody bicyklů a motorek).

Ačkoliv u něj převládala velká záliba pro sport, vydal v roce 1926 krom překladu francouzské knihy Rugby, jak se hraje a jeho pravidla i první komiks Voříškova dobrodružství. Kromě psa Voříška vymyslel i další animované postavičky, například populární kuře Napipi nebo dobráckého vojáka Vendelína.

Po prvním neúspěšném manželství s Markétou Kalabusovou se roku 1930 oženil znovu, tentokrát s Ludmilou Roubíčkovou. O rok později se ženou Ludmilou zplodili syna, jenž byl pojmenován po něm (jméno Ondřej asi muselo být u nich v rodině velice oblíbené, neboť se tak jmenoval otec umělce, on samotný a pak i jeho syn).
V té době rovněž studoval v Praze kresbu a malbu, kde si vyvinul svůj vlastní způsob kresby, který neměl daleko k animaci.

Na svou velkou slávu si musel počkat až do roku 1933, kdy stvořil postavu Ferdy Mravence (brouk Pytlík ho následoval v roce 1935). Otázkou však zůstává, proč se Ferda Mravenec nejprve objevil v krátkém komiksu pro dospělé, ačkoliv o tři roky později, roku 1936, vyšla s těmito postavičkami již dětská knížka Ferda Mravenec. Podstatné ale je, že u mládeže vzbudila tato publikace takový zájem, že Sekora vydal hned nato další dvě knihy (Ferda Mravenec v cizích službách; Ferda v mraveništi) a postupem času k nim přidal i další.

Pravdou je, že ho Němci v období války neměli příliš v lásce. Jednak jeho žena byla Židovka a tím pádem jejich syn poloviční Žid, a jednak nesouhlasil s jejich praktikami. Proto se stalo, že byl vyškrtnut z Národního svazu novinářů pro nezpůsobilost a před koncem války uvězněn v pracovním táboře v Polsku (Kleinstein) a Německu (Osterode).

Po válce byl z vězení propuštěn a získal zpět možnost živit se jako redaktor a novinář. Jelikož měl rád děti nade vše jiné, vybral si z velkého množství nabídek nakonec časopis Dikobraz, se kterým měl dobré zkušenosti (zejména díky Ferdovi Mravencovi). Během své kariéry nepohrdl ani jinými dětskými časopisy - třeba známým Ohníčkem, Mateřídouškou nebo Pionýrem.

Je tak zcela oprávněné, že téměř před sklonkem svého života získal řadu prestižních ocenění, z nichž nutno zmínit jmenování zasloužilým umělcem v roce 1964 a cenu "Marie Majerové za literaturu" z roku 1966.
Dnes leží pohřben na košířských Malvazinkách.

Z DÍLA:

Ferda Mravenec (1936) - první kniha o Ferdovi Mravencovi
Trampoty brouka Pytlíka (1939) - veselé čtení, při němž malí čtenáři získají i mnoho poznatků ze zoologie
Kuře Napipi a jeho přátelé (1941) - knížka o známém zvídavém kuřátku
Čmelák Aninka (1959) - veselý příběh ze světa hmyzu upozorňuje čtenáře mladšího školního věku na užitečnost čmeláků
Pošta v ZOO (1963) - příběh o zvířátkách v ZOO, která využívají holubí pošty k sdělování svých zážitků svým příbuzným po celém světě

Vytisknout (Ctrl+P) Stáhnout v PDF

Zdroj: Pavel Dovhanič, 29.04.2014

­­­­

Související odkazy

­­­­

Diskuse k životopisu
Ondřej Sekora







Mapy webu Čtenářský deník - Životopisy - Čítanka - Spisovatelé Důležité informace Podmínky používání - Vyloučení odpovědnosti


Ověřovací kód Opište kód z obrázku (jiný kód ↑)

Upozornění

 

Milý návštěvníku serveru Český-jazyk.cz,

omlouváme se, že Ti musíme zobrazovat toto hloupé vyskakovací okno, ale zjistili jsme, že je ve Tvém internetovém prohlížeči aktivní blokátor reklam, díky kterým mohou dnes tyto stránky bezplatně fungovat.

Pokud nechceš být tímto oknem neustále rušen, prosíme Tě, aby sis blokování reklam vypnul či si alespoň přidal výjimku pro náš web.

Jedině peníze z reklamy nám pomáhají tyto stránky udržovat v provozu a neustále je obsahově i rozvíjet.

Děkujeme Ti mnohokrát za pochopení.

tým Český-jazyk.cz

 

Toto sdělení zavřeš klávesou Esc nebo kliknutím na křížek v pravém horním rohu.
Po zavření okna nedojde k žádnému omezení funkčnosti serveru Český-jazyk.cz, nicméně, každé další načtení stránky může být doprovázeno otevřením tohoto upozornění, nedojde-li k odstranění či úpravě blokování reklamních ploch.

­