Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

Lenka Procházková se narodila 24. března 1951 v Praze do rodiny spisovatele (Jan Procházka). I její sestra je spisovatelkou (Iva Procházková).

Maturovala v roce 1969 na gymnáziu v Praze. Z Fakulty žurnalistiky na Univerzitě Karlově byla z politických důvodů vyloučena, nicméně jí bylo dovoleno studovat alespoň teorii kultury na Filozofické fakultě této univerzity. Po roce 1977, po podpisu Charty 77, pracovala 12 let jako uklízečka.

Své první fejetony v novinách uveřejňovala pod pseudonymem Lenka Burianová. Do roku 1990 publikovala své dílo pouze v samizdatu nebo exilových vydavatelstvích. Je zakladatelkou Spolku na podporu nezávislé justice Šalamoun a členkou českého PEN klubu, Obce spisovatelů či Syndikátu českých novinářů. Od roku 1998 působila ve Společnosti pro Národní knihovnu. Věnuje se rovněž kulturnímu i politickému dění, vyučuje tvůrčí psaní na Literární akademii Josefa Škvoreckého. Jejím životním partnerem byl spisovatel Ludvík Vaculík, s nímž žila 12 let a má s ním 2 děti.

Procházková je autorkou románů, povídek, scénářů, básní a publicistických textů. Ve svých dílech se zabývá partnerskými vztahy v době krize, opakují se motivy zklamání, opuštění a lží. Hlavní hrdinka je zpravidla žena, která kvůli mužům trpí.

Oficiální webové stránky Lenky Procházkové naleznete na adrese lenkaprochazkova.wz.cz.

Z DÍLA:

Děkovačka pro hrobníka - fejeton, v němž autorka popisuje pohřeb svého otce, který zemřel předčasně v roce 1971
Růžová dáma (1980) - první román, který vydává pod svým vlastním jménem a který byl přeložen do mnoha jazyků; získala za něj Cenu Egona Hostovského v roce 1983
Oční kapky (1982) - román předkládající život svobodné matky, která má vztah se žárlivým mužem
Smolná kniha (1989) - volné pokračování Očních kapek
Zvrhlé dny (1995) - sbírka sedmi povídek z let 1987-95
Pan ministr (1996) - novela o Janu Masarykovi

a další...