Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

Obrozenecký básník, satirik, národopisný sběratel. Narodil se jako syn zámožného rolníka a městského chodního v Bohdanči na Pardubicku, studoval gymnázium v Hradci Králové a filozofii v Praze. V roce 1828 zanechal studií, věnoval se literatuře a bohémsky se vyžíval v pražském kulturním a společenském dění i v romantických citových vztazích. V letech 1830-31 spoluřídil časopis Čechoslav. Tam vyšla jeho báseň České lesy, hlásící se jinotajným obrazem životodárného východního větru k příkladu polského povstání. Vzbudila nadšení odbojné mládeže, ale i pozornost úřadů. Politický dohled, rostoucí existenční obtíže i otcův nátlak přiměly Langera počátkem 30. let k návratu do Bohdanče. Tradiční život venkovského městečka mu poskytl jak některé náměty k satirám na šosáctví, tak i půdu k podnětným folklórním výzkumům. Po několika letech zdejšího pobytu však prudce ochabla jeho kulturní aktivita a v souvislosti s tvůrčí i citovou krizí u něho propukly příznaky duševní choroby. Po roce 1835 už téměř nepsal, pomáhal otci v úřadě. Zemřel v rodišti 28. dubna 1846.

DÍLO:

Bájky (1829) - klasicistické vzory
Selanky (1830) - motivy lidových pohádek a pověstí
Kopřivy (1829-31) - satira na národní nesvornost, na vnějškové vlastenectví i na básnickou manýru
Bohdanecký rukopis (1831) - paroduje Hankovo vydání Rukopisů a v narážkách postihuje soudobé kulturní poměry
Starožitné básně ruské (1834) - zamýšlel se nad tvůrčím využíváním lidové slovesnosti
Čeští krakováčci (1835) - tety písní
Svatební obyčeje a písně, České prostonárodní obyčeje a písně - folklórní záznamy a studie