Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

Jacques-Bénigne Bossuet [bosüe] se narodil 27. září roku 1627 v Dijon a zemřel 12. dubna roku 1704 v Paříži. Byl teologem, kazatelem a jedním z největších mistrů francouzské prózy v 17. století. Po studiích u jezuitů v Dijonu odešel do Paříže, kde v letech 1642-1652 vedl dosti čilý společenský život. Po krátkém působení v Metách je roku 1659 povolán zpět do Paříže a stává se dvorním kazatelem a pak biskupem v Kondom. V letech 1670-1680 byl vychovatelem dauphina (syna Ludvíka XIV.) a zbytek života tráví ve své diecézi v Meaux, jejímž je biskupem.

Bossuet byl člověk čestného charakteru a rozsáhlého vzděláni. Psal proti divadlu, novým kritickým výkladům bible, kartesianismu, kvietismu. Byl stejně neústupný i v otázce jednoty kř. církví. Ve sporu s Římem roku 1881 stál na straně umírněného galikanismu. Vystupoval ostře i proti jansenistům a jezuitům, háje dogmatické pozice. Jako sloves. umělec je Bossuet dovršitelem francouzské klasické prózy, opírá se o rétoricky široce orchestrovanou stavbu věty. Jsa nadán mohutnou obrazností a smyslem pro konkrétnost, je mistrem ve správné, funkční volbě slov, zvláště přídavných jmen a obrazů, které se opírají stejně o bibli jako o autory antické, zvláště latinské a do své široce založené stavby dovede stejně zahrnout rozum jako cit a skloubit je v celky, kde rozdílná tonalita částí je plně respektována a využita.