Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

Prozaička, přední představitelka mladší vlny české realistické prózy prvních desetiletí 20. století.

Narodila se 11. listopadu 1873 v Praze. Vystudovala Vyšší dívčí školu a pak navštěvovala jako mimořádná posluchačka filozofickou fakultu v Praze. Většinu svého života strávila v rodném městě, odkud podnikla několik zahraničních cest po Evropě i do USA.

Ve 20. letech 20. století krátce řídila ženské časopisy Lada a Nová žena a sociálně demokratické Pestré květy. Před druhou světovou válkou byla též předsedkyní Penklubu.

Tilschová vyšla z prostředí pražské měšťanské inteligence, blízké realistickému hnutí. Její otec byl zámožný advokát, její manžel, bratranec Emanuel Tilsch, byl profesorem na právnické fakultě Univerzity Karlovy a náležel k okruhu realistických vědců kolem Jaroslava Golla. Její literární orientace byla ovlivněna kulturním a myšlenkovým ovzduším kolem realistického hnutí, v jehož Besedách Času na počátku století debutovala (pod pseudonymem Anna Maria), i hlavními proudy soudobého realistického evropského románu, zejména ruského, francouzského a anglického. Význačným činitelem v její tvorbě byl i úzký kontakt s mladým výtvarným hnutím, jehož střediskem se na konci století stal spolek Mánes a jeho Volné směry a z něhož jí byl nejbližší nejvýznamnější český impresionista Antonín Slavíček. Základním materiálem její tvorby byla osobní zkušenost z prostředí staré měšťanské rodiny, zejména její intelektuální vrstvy, z níž pocházela, i konkrétní osudy jejich příslušníků.

Sebevražda manžela a později i bratra byla pro ni osudným zážitkem, jenž urychlil její umělecké vyzrání a do značné míry i spoluurčil její tvůrčí zaměření. Za mnohostranné, bohaté dílo byla roku 1947 jmenována národní umělkyní.

Zemřela 18. června 1957 na Dobříši.

DÍLO:

Sedmnáct povídek (1904), Na horách (1905), Fany (1915), Stará rodina (1916), Synové (1918), Hříšnice a jiná próza (1918), Město (1919), Vykoupení (1923), Dědicové (1924), Haldy (1927), Alma mater (1933), Matky a dcery (1935), U modrého kohouta (1937), Tři kříže (1940), Orlí hnízdo (1942), Návrat (1945)