Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

Albert Speer (celým jménem Berthold Konrad Hermann Albert Speer) se narodil 19. března 1905 v německém Mannheimu v rodině architekta. Studoval architekturu na mnichovském Technologickém institutu a také na institutu v Berlíně-Charlottenburgu. Architektem se stal roku 1927 a v roce 1932, po vyslechnutí jednoho z Hitlerových proslovů, vstoupil do NSDAP. Krátce poté se stal příslušníkem SS, díky čemuž mluvil v červnu 1933 osobně s Hitlerem a byla mu svěřena organizace norimberského sjezdu v roce 1934. To zahrnovalo také plány přehlídkových ploch, slavnostního osvětlení a rozmístění praporů. Všechny tyto faktory byly efektně využity v Triumfu vůle (1935, Triumph des Willens), slavném filmu, který o sjezdu natočila Leni Riefenstahlová.

Albert v podobných záležitostech exceloval a Hitler, jenž si jeho schopností velice cenil, z něho udělal svého osobního architekta. Albert dostal na starost mnoho významných projektů, například německý pavilon na světové výstavě v Paříži roku 1937, budovu Reichstagu v Berlíně a stranický palác v Norimberku. Albertova efektivita a výkonnost byly takové, že se na něho Hitler čím dál více spoléhal a roku 1942 jím nahradil tragicky zemřelého inženýra Fritze Todta na postu ministra zbrojního průmyslu. Také řídil Todtovu pracovní organizaci, jež zneužívala nuceně nasazené při budování strategických komunikací a pevnostních pásem.

Po Göringově ztrátě přízně převzal Albert Speer v roce 1943 řízení válečné ekonomiky. Pod jeho vedením německá průmyslová produkce vzrostla, přestože průmysl trpěl pod údery spojeneckého letectva. Albert si získal reputaci jako "dobrý nacista" částečně i díky úsilí, s jakým bránil Hitlerovi v likvidaci Německa taktikou "spálené země". Kdyby se tato taktika uplatňovala tak, jak Hitler požadoval, Německo by zůstalo v troskách.

Po skončení války byl norimberským soudem odsouzen na dvacet let vězení. Po propuštění napsal paměti, v nichž klamně naznačoval, že toho o zákulisí třetí říše ví ještě mnohem víc.
Zemřel na krvácení do mozku v září roku 1981 v Londýně jako bohatý muž.

DÍLO:

V srdci Třetí říše (1969, Erinnerungen) - česky vyšlo i pod názvem Řídil jsem Třetí říši; paměti významného nacistického politika, Hitlerova architekta a říšského ministra zbrojení a válečné výroby, jenž byl tribunálem v Norimberku odsouzen na 20 let odnětí svobody
Špandavské deníky (1975, Spandauer Tagebücher) - deníkové zápisky, které si vedl během svého věznění ve Spandau v průběhu let 1946-1966
Stát otroků (1981, Der Sklavenstaat: Meine Auseinandersetzung mit der SS)