Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

Prozódie – nauka o využití zvukových prvků ve verši; zkoumá zvukovou stránku jazyka

Versologie – nauka o verši, jež se zabývá hlavně problematikou verše a prozodickými systémy

• verš – jeden řádek básnického díla; je založen na výrazně rytmické organizaci
• metrum – označuje ideální schéma verše; jednotkou metra je stopa
• stopa
  • stavební jednotka verše, jejíž typy rozlišujeme podle uspořádání těžkých a lehkých dob v ní
    • těžká doba – nese metrický důraz ⇒ značíme —
    • lehká doba – nedůrazná část stopy ⇒ značíme ∪
  • základními stopami jsou:
    • trochej (dvouslabičná stopa — ∪); přízvučná, nepřízvučná – př. Velké, širé, rodné lány. (J.V.Sládek)
    • jamb (dvouslabičná stopa ∪ —); nepřízvučná, přízvučná – př. Jsi útlejší než hlas, ach, ještě víc jej ztlum. (F.Hrubín)
    • spondej (dvouslabičná stopa ∪ ∪); nepřízvučná, nepřízvučná – jedná se o dvouslabičnou sestupnou stopu, jež se vyskytuje v daktylském hexametru
    • daktyl (tříslabičná stopa — ∪ ∪); přízvučná, nepřízvučná, nepřízvučná – př. Koho bych miloval širém to na světě. (J.Neruda)
• prozodické systémy – principy využívající rytmické vlastnosti jazyka nebo jejich kombinace
  • tónický – založen na rytmickém opakování přízvuku (často v ruštině)
  • sylabický – využívá stálého počtu slabik ve verši; nepracuje s přízvuky ani s délkou samohlásek (příznačné pro polštinu a románské jazyky)
  • sylabotónický – kombinuje princip tónický a sylabický
    • verše mají pravidelný počet slabik a slovních přízvuků
    • verš ovšem nepracuje s délkou samohlásek
    • dochází k vnitřnímu dělení na stopy (trochej, jamb, daktyl)
  • časoměrný
    • založen na střídání dlouhých a krátkých slabik
    • příznačný pro antickou literaturu; v češtině ji užívali J.Kollár (Slávy dcera) nebo S.Čech – pro češtinu je ale vhodnější sylabotónický verš
    • přibývá spondej
    • nejznámější časoměrný verš je hexametr – šestistopý daktyl
  • volný verš – upouští od využití přízvuku, počtu slabik i délky, realizuje verše zcela rozdílného počtu slabik, ruší často interpunkci, nebývá rýmovaný; naopak může pracovat s dalšími prvky, jakými jsou například tempo nebo větná intonace; prvně volný verš použil americký básník W.Whitman