Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

Každé dítě ho zná. Zákeřného, šedivého, s očima žhnoucíma zlem - vlka. Vlk je označován přízvisky typu: "zlý" či "ten, co sežral Karkulku". Podíváme-li se na problém blíže, můžeme říci, že vlk až tak záporný není.

Dítě vlka vidí v černém světle hlavně proto, že beze studu sežral nemocnou babičku a následně i důvěřivou a naivní Karkulku. To, že bylo vlku následně brutálně a zaživa rozpáráno břicho, do něhož surový myslivec naházel kamení, jaksi přehlížíme. Ba co víc! Připadá nám to správné! Potrestání vraha...

Kdo je však v právu? Vlk, jakožto masožravá šelma, se něčím živit musí a když se mu naskytla jedinečná příležitost ulovit snadno kořist, využil ji. Kdoví, kdy se naposledy pořádně nadlábl. Vlk tedy konal instinktivně, jak by se chovala každá šelma na jeho místě.
Zato myslivec? Provedl vlkovi naprostou surovost! Bez výčitek jej nechal zabít bez možnosti záchrany. Vypočítavě věděl, že vlk bude muset ukojit svou žízeň a že díky těžkým kamenům v břiše se utopí.

Šlo o bezcitnou vraždu! Když už myslivec pociťoval touhu sprovodit chudáka vlka ze světa, mohl tak alespoň učinit nějakým humánnějším způsobem.

Je až s podivem, že se tato pohádka dětem vypráví a nebyla zakázána ochránci zvířat. Dle mého názoru v dětech posiluje sklony k násilí a v neposlední řadě také utvrzuje tu neopodstatněnou a léta zakořeněnou představu o tom, že vlci žerou lidi.

Snad se někdy dožiji očistění vlka, který tak konal pouze pro svou přirozenost a potrestání sadistického myslivce...