Menu
Samota
Samota je všude kolem nás. Záleží na nás, zdali s ní budeme bojovat, nebo se jí necháme pohltit. Prosím, bojujte ze všech sil a ukažte těm, kteří to vzdali, světlo naděje, vždyť ona umírá poslední.
Myslím, že stále ještě bojuji.
Když vyslovím slovo samota, zamrazí mě v duši a pak stále slyším to strašné slovo SÁM, SÁM. Stále to vidím a slyším v mé mysli. Představte si, že stojíte uprostřed davu a ze všech svých sil křičíte o pomoc. Křičíte, ale nikdo vás neslyší. Není to proto, že by byl dav hlučnější než vy a váš hlas v něm proto zanikl. Nikdo vás neslyší proto, že žijí v jiném světě. Oni nevidí do vašeho světa, který se značně liší od toho jejich. Váš svět je plný beznaděje a nicoty, nic pozitivního. Nikdo k vám nemůže.
Stále ještě stojíte v davu lidí a bezmocně křičíte. Vidíte lidi, jak jdou kolem vás, a když vás minou, ani se neohlédnou. Nikdo vám nepohlédne do očí, nikdo vám nepodá ruku, nikdo vám neřekne: "Pojď, nestůj tady tak. Já jsem tu s tebou."
Tolik toužíte po těch slovech. Jsou prostá, ale krásná a taky krásně nedostižná. Nikdo, jen vy, vaše myšlenky a přání. Stojíte v davu lidí a křičíte o pomoc. Nikdo vás neslyší a vy pláčete. Pláčete nad svou samotou, nad samotou lidí. Vaše slzy stékají na zem. Jsou jako kapky krve, které vám vytrysknou z rány. Vaše slzy jsou krví vašeho srdce. Vaše duše krvácí, pláčete. A není nikdo, kdo by vám podal ruku a řekl: "Neplač, jsem tu s tebou."
Stačí tak málo a přitom tolik. Ticho a tma vás provázejí. Jen ty jsou věrnými přáteli vašeho srdce. Není však o co stát. Jdete temnou ulicí plnou stínů. Lampy nesvítí, ani jedno okno nezáří teplem domova. Jste sami. Nepochopeni, uráženi, sami. Máte chuť se zastavit. Vystoupit z vlaku života. Proč žít dál? Pro koho žít...
Víte, co se stane, když vystoupíte z jedoucího vlaku? On nezastaví, jede dál. Jste přece jenom člověk, jeden z mnoha. Mnozí jsou váženější a důležitější než vy. Nejsou sami.
Už nestojíte v davu lidí, ani už nekřičíte. Vzdali jste to.
Bojím se dne, kdy to vzdám i já. Bojím se, že až vystoupím z vlaku, on nezastaví. Pak už se neuvidím v davu lidí, ale v nekonečném prostoru, v pustině, která neexistuje. Jen vy a váš stín. Jste sami a celým svým tělem vnímáte to slovo SÁM, SÁM.
Blahoslavení ti, kteří nejsou sami, neboť nalezli sebe a smysl svého života.
Zdroj: Nela Trnčáková/Nelmen, 01.02.2016
Diskuse ke slohové práci
Samota
Aktuální pořadí soutěže
- Do soutěže se prozatím nezapojil žádný soutěžící.
- Přidejte vlastní práci do naší databáze a staňte se vítězem tohoto měsíce!
Štítky
nepokradeš odpověd na inzerát cibulka muj den kytara za dveřmi Bartoš ediční poznámka Gilbert kategorie cena budovatelské básně lakomý cizí slova bassaxofon milo baba jaga Horst Rieck Stanice na obzoru nejmodřejší oči noha Josef Kožíšek refrén Gomora ahoj moře stařec u mostu ofelie Henry Fielding farmář naše chata
Doporučujeme
Server info
Počítadlo: 701 514 733
Odezva: 0.05 s
Vykonaných SQL dotazů: 3
Návštěvnost: TOPlist.cz - školství › Český-jazyk.cz
© 2003-2024 Český-jazyk.cz - program a správa obsahu: Ing. Tomáš Souček, design: Aria-studio.cz Autoři stránek Český-jazyk.cz nezodpovídají za správnost obsahu zde uveřejněných materiálů! Práva na jednotlivé příspěvky vlastní provozovatel serveru Český-jazyk.cz! Publikování nebo další veřejné šíření obsahu serveru Český-jazyk.cz je bez písemného souhlasu provozovatele výslovně zakázáno! Užití výhradně jen pro osobní účely je možné.
Mapy webu Čtenářský deník - Životopisy - Čítanka - Spisovatelé Důležité informace Podmínky používání - Vyloučení odpovědnosti - Nastavení soukromí