Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

Podvečer, hory v dálce jímají poslední paprsky teplého letního dne, všude ticho, jen od nedaleké louky je slyšet cvrčky, ubírající se po celodenním cvrlikání na kutě. Nad obzorem lze spatřit jen kouř z komína staré dřevěné chalupy, uvnitř které se na starých kamnech vaří polévka, jejíž vůně se pomalu line po domě až k netrpělivým dětem sedícím okolo stolu. Táta, jakožto hlava rodiny, zaujímá samozřejmě místo v čele a maminka již roznáší večeři. Ještě modlitbička před jídlem a hurá do toho.

I takhle mohla dříve rodina vypadat - a taky že vypadala. Ale čím to, že se tak změnila? Nechtějte mi nikdo tvrdit, že takto stolujete doposud a při vší úctě k dnes již zapomenutým tradicím rodinného soužití, chtěli byste den co den takhle se shledat s celou rodinou u stolu?

Není ale pravděpodobně krásnějšího zážitku než se setkávat s nejbližšími, probírat s nimi jejich aktuální úspěchy i neúspěchy, radit se...

Ovšem máme dnes spolu s ostatními členy rodiny ještě tolik společného, jako mívali lidé dřív? V dnešní době plné komunikačních technologií a rozvinuté dopravy, která umožňuje v krátkém čase dostat se za tím, za kým chceme, nebo si přes Internet povídat s kýmkoli, můžeme všichni říct, že se přes den stýkáme mnohem víc s lidmi, kteří s rodinou nemají nic společného, ať jsou to již spolupracovníci a kolegové nebo třeba spolužáci. Právě proto má dnes člověk větší možnost trávit svůj čas s lidmi se stejnými zájmy, a to málokdy bývají zrovna členové rodiny. Neříkám, že dnes člověk s rodinou nepočítá a je mu ukradená, samozřejmě že jisté nepřekonatelné pouto tam vždy existovat bude, nicméně mají dnes lidé v rodině k sobě blíž než dřív?
Navíc musíme brát v potaz fakt, že dnes má každý mnohem více volnosti než dřív, což platí jak pro děti, tak i pro dospělé. Ale je to tak lepší? Je vůbec dobře, že společné chvilky s rodinou měníme za bavení se s ostatními lidmi? Je na každém z nás, jak toto vnímá a do jaké míry se to právě jeho týká, nicméně rodina už dneska není, co bývala.