Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

Je kniha přítel člověka? Já osobně beru knihy jako příjemný způsob strávení volného času. Když je nuda, sáhnu po knížce.
Ne všechny druhy knih se dají číst. Třeba červená knihovna je podle mě naprostý brak. Romány od rádoby výborných spisovatelů. Na co mi to bude? Všechny "červené" knihy jsou psány podle jedné šablony, mění se snad jen jména hlavních hrdinů. A někdy dokonce ani to ne.
Sci-fi? Na mě příliš složité a nepochopitelné. Naučná literatura? Jistě, někdy se hodí, ale číst ji jen tak bych asi nezvládla. Což mě přivádí k otázce: Proč vlastně čtu?
Hledám odpočinek. Utíkám ze všedního a někdy nudného života do světa fantazie. Potřebuji něco, u čeho nemusím nijak zvlášť zaměstnávat mozek. Zároveň mě ale musí zaujmout děj. Pokud se tak nestane, kniha pro mě ztrácí svou hodnotu.
To je možná důvod, proč jsem nakonec skončila u fantasy literatury. Prostě jsem se zvědavě připojila k vlně šílenství, která zachvátila svět s příchodem Harryho Pottera. A moje zvědavost se mi vyplatila.
Jakoby se najednou protrhla hráz a knihy s fantasy tématikou se začaly na čtenáře jen sypat. Letopisy Narnie, Jeho šerá hmota, Moira, Odkaz dračích jezdců - to všechno vyšlo téměř ve stejný čas.
V těchto knihách jde hlavně o nápad. Nenudím se u nich, ale můj mozek to nijak nadměrně nezatěžuje. A to je pro mě rozhodující.
Je tedy kniha přítel člověka? Nevím. Ale mým přítelem určitě je. Myslím, že záleží na člověku, na jeho koníčcích a způsobech trávení volného času. Každý si časem najde svůj žánr, i kdyby to měly být třeba jen noviny. Někdo možná nebude číst vůbec. Je jen na něm, jaký vztah si ke knihám vybuduje. Já už jsem si svůj styl našla.