Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

Rád čtu knihy od Eduarda Štorcha. Moje nejoblíbenější knížka od něj je Volání rodu. Hlavním hrdinou je odvážný mladý lovec Vlček, který vede svou rodinu za tlupou a překonává veškeré překážky.
Upoutala mě jeho odvaha a vytrvalost. Zamyslel jsem se nad tím, jaké by bylo asi žít v jeho době, v době bronzové. Život v té době byl mnohem tvrdší, všichni byli odkázaní sami na sebe. Mladí chlapci jako Vlček byli odmalička cvičení k lovu, život dětí v té době se výrazně lišil od života dnešních dětí.
Po přečtení Vlčkova příběhu jsem si uvědomil, jak lehký je pro lidi život dnes. Na ulici na vás už nečeká tolik nástrah a nebezpečí jako dřív, dnešní život nepřináší tolik strachu o vlastní život a lidé si vůbec neuvědomují, v jak lehké a jednoduché žijí době a nemyslí na to, jak bylo dřív těžké přežít.
Odvaze Vlčka by se nevyrovnal žádný dnešní mladík, dnes by si žádný chlapec jeho věku netroufl ani by nedokázal to, co běžně museli dělat mladí lovci jako Vlček. Dnešní doba není pro mladé lidi vůbec obtížná. Když někdo říká, že je dnešní život složitý a obtížný, tak vůbec neví, jak špatně by se měl v době bronzové. Lidé doby bronzové by jistě s námi vyměnili, i když i dnes může být život složitý.
V dnešní době si lidé za vydělané peníze mohou koupit mimo jídlo mnoho dalších věcí. V době bronzové někdy neměli lidé ani něco k snědku, jistotu, že budou mít kde bydlet. Věci, které lidé měli, si nemohli jako dnes běžně koupit v obchodě, každý měl jen to, co si vyrobil nebo našel.
A proto si myslím, že by si všichni lidé měli dnešní doby vážit a být rádi, že si nemusí obstarávat potravu tak složitě, jak to bylo nutné v dřívějších dobách. Díky lidskému vývoji nemusíme žít v tak složité době, jako tomu bylo dřív a já si myslím, že bychom měli být spokojeni s dobou, jejíž jsme součástí.