Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

Hrozně rád provozuji činnosti, které jsou náročné na držení rovnováhy. Také se domnívám, že díky tomu ji mám vypěstovanou vcelku dost.
K těmto činnostem patří například jízda v dopravních prostředcích, nejraději v autobuse, bez držení. Je třeba zaujmout dobře stabilní polohu, ale především sledovat silnici před sebou, abych již dopředu viděl, co se chystá. Dále to chce lehce pokrčit a uvolnit kolena a zatáčky i brzdění či rozjíždění vyrovnávat náklonem těla. Je-li člověk soustředěný a má kolem sebe dost místa i na případný pád, jde to docela dobře. Když jsem jako student jezdil autobusem od Anděla na Strahov, dokázal jsem se nedržet celou cestu. A že tam jsou solidní serpentiny!
Nebo přecházení různých pokácených kmenů v lese. Dovedu přejít přes kmen ležící i třeba trochu ve výšce dokonce s dalším člověkem na ramenou. Je to krásné cvičení nejen pro mě - i ten člověk nahoře (nejčastěji dítě) si užije své. Záleží na tom, jestli mi dokáže věřit a také se uvolnit. Pak to krásně zvládnu. Ale pokud by se mi nahoře začal křečovitě mlít, spadli bychom oba.
Také se občas najde příležitost k souboji na kládě "kdo první spadne?". I to mě moc baví.