Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

Když se mě někdo zeptá, čím bych chtěla být, odpovím mu: "Já nevím." No uznejte, kdo má v patnácti letech vědět, čím bude, nebo kam by chtěl jít na vysokou školu!? Pokud by to bylo jen na rodičích, byla by ze mě nejspíš právnička nebo doktorka - přinejmenším mozkový chirurg.
Já se jim nedivím, až dospějeme, budeme mít nejspíš stejný názor. Každý rodič chce pro své dítě jen to nejlepší.
Vystudovat vysokou školu pedagogickou nemusí být tak špatné. Mít přehled v nejrůznějších oborech, 2 měsíce prázdnin, ale nic není bezchybné. Hlavní je získat si autoritu u žáků, jinak vám udělají z hodin "peklo". V některých situacích nastane i výměna rolí. Má přítelkyně mi jednou vyprávěla velice kuriózní historku. Její třídní učitel byl malý, postarší pán, kterému příroda nenadělila dost vlasů. U žáků nebyl moc oblíbený a neměl skoro žádný respekt. Jednou psal zápisky na tabuli a nějaký milý žák mrštil křídou, která ho trefila do bezvlasého místa na jeho hlavě. Dodnes nezjistil, i když použil všechny metody vyšetřování, kdo byl onen milý žák.
Pokud se rozhodneme neuposlechnout své moudré rodiče, může se nám stát ještě něco horšího než konflikty s nevychovanými studenty. Mnohem horší je skončit například jako dojička. Sama jsem si vyzkoušela, jak těžké je bezúhonně podojit krávu. Mé dovednosti z dětských let se už dávno vytratily a poradit jsem si nenechala. Podařilo se mi naplnit plný kbelík mléka a dojení se blížilo ke konci. Snad stokrát mi bratranec říkal: "Přelévej si mléko, ať si ho nevyliješ!" Jenže ta, která ho vylila, jsem nebyla já, ale naše kráva Stračena. Zvedla svou zadní nohu a šup s ní do kbelíku. Než jsem se stihla nadechnout, bylo celé mé úsilí zmařeno.
Tím bych nechtěla říci, že pracovat v zemědělství je špatné, nebo jak tvrdí naše maminky, že takhle mohou dopadnout jen ti, co se neučí. Samozřejmě někdo takhle dopadnout může, ale někdo do toho jde dobrovolně.
Ovšem pokud jste milé, přátelské a máte rády kontakt s lidmi, můžete zvolit profesi prodavačky. Na první pohled je toto zaměstnání jednoduché, ale chyba lávky. Správná prodavačka by měla být vstřícná ke všem zákazníkům, a to bez rozdílu. Ovšem jestli patříte k mírně prudším povahám, nedělalo by vám to dobře. Jen si představte, že by k vám denně chodila paní, která vypadá nemytě už na dálku a kupuje si po jedné obálce, jednom rohlíku a ještě u toho má drzé řeči. Nebo zákazník, jenž si hodinu vybírá, kibicuje a nakonec vám řekne, že jste protivná a odejde, aniž by si něco zakoupil.
Dospěla jsem k názoru, že je celkem nerozumné se v patnácti rozhodovat o tom, co bychom chtěli dělat anebo kam jít na vysokou školu. Opakujte si pořád, že rodiče sice mají většinou pravdu a chtějí pro vás to nejlepší, ale ani oni nemusí mít potuchy o vašich snech nebo o tom, jak těžké může být vzdělávat se. Není marné někdy rodiče poslechnout, ale KAŽDÝ má svůj názor a svou hlavu a s tím už nikdo nic nenadělá.