Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

Vánoce - svátky klidu, pohody, ale také starosti s pečením, kupováním dárků, výzdobou domu a úklidem. Já tyto svátky mám nejraději, protože můžu udělat radost svým nejbližším. A také se kupuje kapřík...

I v loňském roce jsme si zakoupili vánočního kapra, a jak u nás bývá zvykem, dostal jméno Lojza.

Když přišel den "D", tedy den před Štědrým dnem, musel táta Lojzu klepnout. Začal nelítostný boj "na život a na smrt". Lojza bojoval statečně, voda cákala, stříkala a šplíchala všude kolem. 'Proč si jen táta někomu neřekne, aby mu s Lojzou pomohl?' pomyslela jsem si.
Podařilo se! Za několik málo minut se už kapr zabalený v utěrce plácá na stole. Nemůžu se na to dívat, jdu za dveře. Táta se připravuje a...zaslechnu ránu...Lojza to má pravděpodobně již za sebou.
"Au!" ozve se z kuchyně.
Pomaloučku otevřu dveře a co nevidím? Táta sedí na židli a přidržuje si utěrku u prstu, zatímco Lojza se opodál výsměšně plácá ve vodě. I když tátu musel strýc odvést na pohotovost, Lojza svému osudu stejně neušel. Nakonec ho o život připravil dědeček a následně jej i naservíroval. Táta se vrátil se zavázaným prstem a památnou větou: "Už nikdy nebudu zabíjet kapra!"

Všechno dobře dopadlo, táta má prst v pořádku a my se letos můžeme opět těšit na nového Lojzíka.