Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

Vlci do Beskyd patří odedávna. Beskydy jsou jedinou oblastí v ČR, kde se vlci pravidelně vyskytují, žijí tady a jsou nedílnou součástí potravního řetězce.
Tento příběh se mně stal letos o prázdninách. Asi v půlce prázdnin jsem měl jet k dědovi, který žije nedaleko hraničního přechodu Bumbálky. Jeho chalupa se nachází na samotě. Už kvůli tomuhle jsem se tam tolik těšil. Těšil jsem se tam na ten klid, vůni lesa a luk a doufal jsem, že zde zažiju plno pěkných věcí.
Konečně to nastalo, nastal den, kdy jsem měl odjet k dědovi. Zbalil jsem si svoje poslední potřebné věci a vyrazil jsem. Jel jsem tam autobusem, ale stejně se potom musí jít 5 km pěšky. Když jsem konečně došel k dědovi, oddychl jsem si. Cesta totiž vede hlubokým lesem a vyskytují se zde šelmy, jako například medvěd, rys či právě vlk.
Prázdniny u dědy utíkaly jak voda. Nenudil jsem se. Chodil jsem zde na houby, maliny a jiné lesní plody. Vůbec mně nevadilo, že nemá televizi ani rádio. Tento klidný způsob života mně vyhovoval víc než uspěchané město. Celé dny jsem trávil u ovcí, které děda vlastní, nebo jsem byl v lese. Jednou k večeru, když už se stmívalo, jsme si šli s dědou opékat. Seděli jsme u ohniště, povídali si a dívali jsme se na noční oblohu. Najednou jsme uslyšeli vytí vlků a viděli jsme, že ovce jsou značně rozrušené. Rychle jsme popadli žhavé klacky z ohniště a utíkali se podívat, co se vlastně děje. Poprvé v životě jsem na vlastní oči uviděl vlky. Jak se o vlcích ví, jsou plaší, takže než jsme k nim doběhli, už byli pryč. Byla už velká tma a tak jsme ovce zahnali zpátky do ohrady a šli jsme radši spát. Až další den jsme zjistili, co vlastně vlci způsobili. V ohradě pro ovce jsme našli deset zakousnutých a rozsápaných oveček. Další dny se už vlci neukázali a tak jsem mohl prožít zbytek prázdnin naplno. Škoda, že už jsem musel jet domů.
Na tento zážitek nikdy nezapomenu a vzpomínám na něj vždy, když jsem u dědy.