Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

Toto přísloví se mi vybaví hned, když si vzpomenu na vyprávění od mé babičky z příhod českého cestovatele, bohužel nevím, jak se jmenuje. Je to příběh z daleka ze Střední Ameriky, kde pastevci dobytka, vzdáleni od nejbližších měst, museli sami hledat spravedlnost a řídili se příslovím "oko za oko, zub za zub".
V minulých dobách se dva mladíci vypravili hledat zaměstnání na některé z farem. Cestovali obvyklým způsobem při železničních kolejích. Měli za sebou už nejtěžší úsek cesty a blížili se k opuštěné zastávce u trati jménem U Studny. Těšili se, že za dva až tři dny dorazí do obydlených míst. Už se ukládali ke spánku, když se k nim přidali dva muži. Byli nemluvní a za chvíli již všichni spali. K ránu mladíky probudila zima a zjistili, že je muži okradli o jídlo, zbraně, ale hlavně o boty a klobouky. Byli v zoufalé situaci. Snažili se před východem slunce dojít co nejdále. Ale po rozpálených pražcích nemohou. Jejich náhlým štěstím se stala skupinka jezdců. Mladíci vyprávějí svůj příběh a ukazují bosé krvavené nohy. Dva jezdci je vezmou na ranč a ostatní se rozhodnou muže najít. Večer se jezdci vracejí se spoutanými muži a navečer se sejdou okolní jezdci. Nemají čas jezdit míle do města k soudu. Rozhodli se proto, že muže potrestají podle starých zvyků.
Odvezli zloděje k trati a nechali je tam bosé a beze zbraní. Jako oni nechali dva mladíky.
V dnešní době bychom o takovém trestu asi ani neuvažovali, ale v minulosti se lidé řídili zákony, které se předávaly z generace na generaci. A proto muži odnesli trest takto.