ČESKÝ JAZYK Literatura aneb studentský underground - čtenářský deník, životopisy, čítanka, slohové práce, slovníček pojmů - www.cesky-jazyk.czwww.cjl.cz | www.literka.cz Publikování nebo další veřejné šíření obsahu serveru Český-jazyk.cz je bez písemného souhlasu provozovatele výslovně zakázáno! Užití výhradně jen pro osobní účely je možné.



Menu

   
­­­­
Hodnocení práce slohovky

Aktuální známka: 2.56
Hodnoceno: 9x Prosím, ohodnoť práci

Můj příběh o Fialce

Bylo to jednoho dne, kdy jsme šly s kamarádkou Natálií na procházku do lesa. Byla sobota a krásně svítilo slunce, všude kolem zpívali ptáci a také jsme viděly už několik prvních vlaštovek. Prošly jsme kolem rybníka a náhle jsme tam spatřily dvě labutě, které pyšně plavaly po hladině a čeřily ji. Byl to tak nádherný pohled, že jsem si udělala několik fotek. Pak jsme vstoupily na polní cestu a pokračovaly v cestě k lesu. Náhle před námi proběhla srnka, ale byla jiná než ostatní, byla krásně čistá a měla úplně zářící zadeček. Když tu najednou nás vyděsil štěkot psa, jenž se vyřítil za srnkou z obilí. Rychle jsme se běžely schovat, všimla jsem si, že je to Bryk, kterého hledá soused. Bryk nebyl zrovna nejhodnější pes, on totiž svého pána moc neposlouchal a už také pokousal i několik lidí. Pokračovat v procházce jsme se odvážily asi až za čtvrt hodiny, kdy jsme si byly jisté, že Bryk je už hodně daleko.

Ten den jsme si hodně užily. Už se pomalu začalo blížit k večeru, tak jsme se rozhodly, že se pomalu vydáme domů. Byly jsme za ten celý den velmi unavené, proto jsme se rozhodly, že se vrátíme kratší cestou. Šly jsme pomalu, když tu se najednou blízko nás ozvalo tiché zasténání. Nejprve jsme se vylekaly, a když jsem navíc o něco zakopla, ozvalo se ještě mnohem hlasitěji. Pak jsem ji spatřila - tu srnku, kterou jsme potkaly odpledne při cestě do lesa. Měla roztrhanou zadní nohu, což jí pravděpodobně provedl Bryk. Bylo nám jí velmi líto, a tak jsme se rozhodly, že ji vezmeme domů a ošetříme. Poslala jsem Natálii pro dvě dlouhé palice. Jakmile je přinesla, rychle jsme si sundaly bundy a přivázaly je k těm dvěma palicím, takže vznikla kupodivu celkem dobrá nosítka. Teď přišla na řadu srnka, bylo velmi složité ji naložit na nosítka, ovšem nakonec se nám to podařilo. Muselo nám to trvat asi hodně dlouho, protože se už trochu setmělo. Rychle jsme proto zvedly nosítka a vydaly se domů. Po příchodu domů jsme srnku uložily na chodbu a já zašla pro vodu a obvazy, abychom ji mohly ošetřit. Potom už ale Natálie musela jít domů, šla jsem ji doprovodit k bráně a ještě jsme se domluvily, že k nám přijde hned zítra ráno. Vrátila jsem se domů a rychle jsem se umyla a pak jsem šla spát.

Když k nám Natálie ráno přišla, bylo už Fialce - jak jsme srnku pojmenovaly - mnohem lépe. V poledne jsme s Natálií zašly k sousedovi Rytomskému a řekly mu, že včera jsme viděly u lesa Bryka.
Po obědě jsme se s panem Ritomským a panem hajným vydaly Bryka hledat. Našly jsme ho asi až kolem půl páté. Pan Ritomský ho okamžitě přivázal na vodítko a šel ho zavést domů, kde ho zavřel do boudy, aby mu opět neutekl. K večeru jsme pozvaly pana Ritomského a hajného na návštěvu. Když přišli, byly jsme velmi překvapené, jakou spoustu dobrot přinesli Fialce.
Ta se za dva měsíce uzdravila a my jsme se s ní vydaly k lesu, aby se mohla vrátit zpátky do lesa, tam, kam patří.
Já a Natálie jsme byly velmi šťastné, že jsme ji zachránily, sice to nebylo velkolepé, ale měly jsme z toho velkou radost.

Vytisknout (Ctrl+P) Stáhnout v PDF

Zdroj: ,

­­­­

Diskuse ke slohové práci
Můj příběh o Fialce







Mapy webu Čtenářský deník - Životopisy - Čítanka - Spisovatelé Důležité informace Podmínky používání - Vyloučení odpovědnosti - Nastavení soukromí


Ověřovací kód Opište kód z obrázku (jiný kód ↑)