Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

Tento fascinující příběh plný dobrodružství, zvratů a zápletek mi snad nikdo neuvěří. Dokonce mě mnozí budou mít za blázna! I přesto se musím se svým snem někomu svěřit. A tímto začíná mé vyprávění.

Jednoho krásného večera si jen tak poklidně ležím pod širým nebem, už jsem docela unavený po náročném dni a v tu chvíli se ocitnu v úplně jiném světě. Jsem zcela pohlcen rozmanitostí a krásou tohoto prostředí. Všude okolo mě létají různá stvoření, která mlčky přihlíží, jak kráčím poblíž.
Po nepatrné chvilce se v mých očích cosi zatřpytí. Nevědomky a oslepen rozmanitostí tohoto útvaru se za ním vydávám! I když mám tento předmět skoro na dosah, zdá se mi, jako by se mi pořád vzdaloval, snažím se ho proto dohnat, až se svou neopatrností nechám zatáhnout do pasti dvou hrozivých obrů lidojedů. Sám uvězněn, nevím co si počít! Z hrozivých sklepení se ozývá nepřetržitý křik. Je mi jasné, že nejsem jediný, kdo jim naletěl na lest. Záhy poté jsem zaslechl obry, jak se baví o tom, koho sežerou dříve! A řada padla na mě. Bezradně jsem hledal v cele možnost úniku, ale pouze jsem narazil na malou skulinku ve zdi do vedlejší cely, přes kterou jsem poznal fascinující stvoření! Jmenovalo se Logen. Tím pádem se mi ulevilo, že v této šlamastice nejsem dočista sám. Po krátkém představování jsme začali vymýšlet, jak se odtud dostaneme! Logen povídal, že obry už spatřil. Snažil jsem se z něj dostat všechny možné informace o obrech z toho důvodu, že bychom je proti nim použili! Nejprve se zdálo, že obři nemají žádnou slabinu. Nakonec jsem však zjistil, že tito obři jsou vlastně bratři a z toho vyplývá, že se i o vše hádají. V tu chvíli jsem dostal skvělý nápad! Vyčkal jsem okamžiku, kdy si šli pro mě. Bylo to tu, moje jediná šance, jak vyváznout. Měl jsem strach, ale musel jsem to udělat! Logenovi jsem sdělil, ať vyčká na signál. Znenadání ta chvíle přišla! Jen co mě vyndali z cely, úplně jako nějaké zvíře, hned jsem na ně spustil: "Páni obři, který z vás je urozenější, aby si zasloužil takové sousto, jakým bezesporu jsem já?" Jakmile jsem tuto otázku dořekl, začali se hádat! Hádka vyvrcholila ve střet, na který jsem čekal. Obři mě nechali bez povšimnutí a toho jsem využil! Schoval jsem se do temného kouta a čekal. Jejich rvačka trvala celé hodiny, oba už byli vyřízení... Jeden po druhém spadli na zem únavou a spali. Rychle jsem využil situace k tomu, abych jim sebral klíče. Zachránil jsem Logena a spolu jsme prchli z tohoto strašného podsvětí na povrch! Jakmile jsem spatřil denní světlo, ulevilo se mi. Logen mi slíbil svoji doživotní věrnost. A tak jsme na cestu v tomto pozoruhodném světě byli dva.

Touto chvilkou jsem se probudil, byl jsem rád, že jsem ve skutečném světě, kde na mě na každém rohu nečeká nebezpečí. Oddechl jsem si a opět se ponořil do světa spánku. Tento sen mě fascinuje, a proto by byl hřích se s ním nepodělit.