Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

• vypravování/popis děje (den s mojí třídou)

Tři roky sedm měsíců šestnáct dnů a pár hodin je uplynulý čas, který jsem strávila s naším skvělým kolektivem v této pochmurné bílé místnosti o čtyřech stěnách, jež na nás při příchodu vrhá pocit beznaděje a zničeného života každý všední den již od 8 hodin ráno. Ale jelikož jsem velice optimistická osoba, nahlížejíc na každý kout svého života růžovými brýlemi, vidím právě moji třídu v této pochmurné části dne bez okolků jako to nejúžasnější a nejzábavnější, co mě mohlo potkat.

Vcházím do otevřených dveří třídy a jako zdejší slavná osobnost jsem zasypána potleskem a aplausem kluků, kteří ve mně vidí tu nejkrásnější ženu pod sluncem, ale i holek, pro něž jsem zároveň nejlepší kamarádkou i důvěrnicí. S úšklebkem procházím skrze lavice a jen jedním uchem poslouchám všechny pomluvy, jež se jako vítr prohánějí touto skvěle sehranou třídou.

Jak nám v té škole plyne hodina za hodinou, máme před sebou velký vytyčený cíl: Kdy už se konečně vyřítíme jako uragán směrem k obědové místnosti za nepříliš vzhledně vypadajícím jídlem, což je vlastně perfektní situace zajít se uvolnit do nejbližšího baru. Tento nápad se s oblibou setká s pozitivními komentáři, a tak alespoň část našeho nejtvrdšího jádra mihne obloukem naši proslavenou jídelnu a míří si to k vysněné metě do nedalekého baru.

Během následujících patnácti minut se nálada rapidně mění - z velice pochmurné na naprosto šťastnou. S lahvinkou vína před sebou si s holkami dopřáváme doušky alkoholu, což vedle kluci nechápou a s nechápajícím pohledem do sebe lijí jedno pivo za druhým. Zábava v našem kolektivu graduje a na konci dne si vždy můžeme říci, že ačkoli den začal na bodu mrazu, naše třída opět nezklamala a vytvořila si cestičku pro stmelování, poznávání a obohacování se vědomostmi při řádně vychlazeném moku.