Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

• jedno ze zadání písemné práce z češtiny pro maturitu 2012

Zvoní budík, už zase musím do školy. Navlékám kalhoty, ale ty vzdorují, obě nohy mám v jedné nohavici. Také mikina mi dává zabrat, když má rukávy zauzlované a ponožky jsou pryč.
"No co, nějak to zvládnu!" řekl jsem si, když můj zrak padl na kalendář a spatřil jsem datum pátek třináctého.

Běžím na autobusovou zastávku, ale můj sprint mi nepomáhá. Autobus zahlédnu v dálce. Sprintuji dál, když vtom mi přes cestu přebíhá černá kočka jako uhel.
"A safra!" blýsklo se mi hlavou, ale pádím dál jako o závod.
Myšlenky na nešťastné datum a černou kočku se vracejí, když tu náhle zakopávám a jak široký tak dlouhý se nacházím na zemi a k tomu mám natlučené koleno.

Do školy jsem se dobelhal po zvonění a na průšvih mám zaděláno. Marně se snažím vysvětlovat učitelce, co se mi přihodilo. Říkám: "To je černou kočkou, která mi proběhla přes cestu." Jenže celá třída i učitelka se mi smějí.
"Po vyučování se zastav do kabinetu!" odpověděla na moji výmluvu třídní.
"A jé jé, to zase bude trest..."

A byl! Zametám školní dvůr, když jde kolem Zuzka, moje kamarádka. Ani se neohlédne, když na ni volám. Co taky s klukem poškolákem a invalidou, přemítám. A vlastně za mou smůlu nemohu! A jako by toho nebylo dost, usilovnou prací lámu smeták. Mám vyděláno sto korun.

Raději odcházím domů. Trmácím se zšeřelou cestou a zakopávám o moji známou kočku. Po dopadu mi křuplo v nártu. A ejhle, rázem je po bolesti. "Děkuji ti kočičko!" vesele si poskakuji a peláším domů. Od té chvíle jsem pověrčivý.