Menu
Já ty dvounožce nechápu aneb kříženec Pepe vypráví
Jako každý den jsem běhal po zahradě a zvedal nožičku u kdejakého stromku. Kolem velmi nízkého plůtku, který ohraničuje zahradu, tedy mé teritorium, stále ťapkali nějací dvounožci, takže jsem se zabavoval také tím, že jsem je pozoroval. A zároveň jsem doufal, že zase nepřijdou ti malí dvounožci, kteří se mi vždycky posmívají a nadávají mi.
Ale doufat jsem přestal v tu chvíli, kdy jsem je uviděl, jak se blíží k mému plůtku. Jakmile jsem je spatřil, začal jsem štěkat a vrčet. A už to tu bylo zase: "Ratlíku, ty jsi ale škaredej prašivej pes, tebe bych domu nikdy nechtěl!" "Pepe, haha, co je to za jméno," pokřikovali a přitom na mě ukazovali prstem. Byl jsem od nich vzdálen asi půl metru, když jeden z nich vzal do ruky klacek a šťouchal s ním do mě. Cítím, jak mi kůra té větve skřípe mezi zuby. Vzrůstá ve mně napětí a zlost. Nervózně vrtím ocasem. Ptám se: "Proč to děláte? Nechte mě být!" Ale zřejmě mi nerozumí. Nejednou vidím toho usmrkaného malého dvounožce. Bere do ruky kámen. Napřahuje se. Stojím na zadních a cítím v tesákách teplé maso jeho ruky. "Pusť, pusť ty potvoro, to bolí," křičí a setřásá mě, až se mu to podaří. "Tak toho budeš litovat," řeklo mládě dvounožce a s brekem a mírně zakrvácenou rukou odběhlo pryč. Jeho kamarádi, kteří do mě stačili ještě párkrát šťouchnout, upalovali za ním.
V noci jsem byl neklidný, nevěděl jsem, co bude zítra, bál jsem se, co mi udělají. A navíc všude vřeštěly ty nesnesitelné kočky. Jako každé ráno jsem se bezcílně honil za nějakou kulatou věcičkou, ale také zároveň vyčkával, jestli se něco bude dít. A ano, něco tady nebylo v pořádku. Před naším domem zastavil veliký čtyřkolák a dvounožci, kteří z něho vylezli, zašli do domku mých dvounožců. Měl jsem strach. Za nějakou dobu na zahradu všichni přišli a měli velmi vážné a přísné obličeje. Všechno se seběhlo hrozně rychle a než jsem se stačil rozkoukat, měl jsem na čumáku něco hrozně svírajícího, co mi bránilo štěkání. Stáhl jsem ocas a couval a čapli mě za srst a v nějaké kleci odvezli někam, kde bylo spoustu jiných hafanů. Během cesty si povídali, že mě neutratí, že to, co jsem provedl, bylo jistě zapříčiněno mým prostředím a výchovou. Ale co to vlastně znamená - utratit? Co z toho plyne? NEPOŘIZUJTE si pejska, pokud se o něj nedokážete dobře postarat! A také nechte psy v klidu žít a neprovokujte je. Někteří pak pouze vaší vinou musí být utraceni...
Zdroj: sakinka, 27.10.2007
Diskuse ke slohové práci
Já ty dvounožce nechápu aneb kříženec Pepe vypráví
Aktuální pořadí soutěže
- paullastyle (4,5)
- Eliška Moravová (2,5)
- Laura Poláčková (2,5)
- avrilka (2,5)
- Andy (1,5)
Štítky
grafy Born usain bolt strašidelný dům zdravy rozum sklo čas lásky a boje vzor Otčenáš Ludv Dobrá znamení cíl života Lotka brian williams žehlení vesmírná cesta do fantazie nástěnka Alexander Pope onemocnění život je změna hovorová čeština Snape opatovický poklad Barbara Woodová sněženky zvířat MOTÝLI menandra Palmer
Doporučujeme
Server info
Počítadlo: 681 749 471
Odezva: 0.02 s
Vykonaných SQL dotazů: 3
Návštěvnost: TOPlist.cz - školství › Český-jazyk.cz
© 2003-2024 Český-jazyk.cz - program a správa obsahu: Ing. Tomáš Souček, design: Aria-studio.cz Autoři stránek Český-jazyk.cz nezodpovídají za správnost obsahu zde uveřejněných materiálů! Práva na jednotlivé příspěvky vlastní provozovatel serveru Český-jazyk.cz! Publikování nebo další veřejné šíření obsahu serveru Český-jazyk.cz je bez písemného souhlasu provozovatele výslovně zakázáno! Užití výhradně jen pro osobní účely je možné.
Mapy webu Čtenářský deník - Životopisy - Čítanka - Spisovatelé Důležité informace Podmínky používání - Vyloučení odpovědnosti - Nastavení soukromí