Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

Jednoho slunného dne se šli Vašek, Klára a Daniel vykoupat do blízkého rybníka. Když tam přišli, uviděli velkou ceduli. "Zákaz skoků do vody!" četl Daniel. Usmál se a řekl: "Co se mi tady může stát?"
Všichni se vysvlékli do plavek a šli do vody. Dan se chystal skočit, ale Klára ho zadržela: "Neskákej! Je tady spousta kamenů!" Ale Dan ji neposlechl. Odrazil se a skočil. Bylo slyšet, jak do něčeho narazil. "Dan skočil přímo na kámen!" vykřikla Klára. "Co budeme dělat?" zpanikařil Vašek. Ale to už Klára plavala za Danem. Vytáhla ho z vody a překlopila na bok, aby mu vytekla voda z úst a dala mu umělé dýchání. "Zavolej sanitku!" řekla Klára vyděšenému Vaškovi a zatím přikryla Dana osuškou.
Přijela sanitka a záchranáři dali Daniela hned na lehátko. Zeptali se dětí: "Co se tu vlastně stalo?" "On ... chtěl skočit do vody, ... ale skočil ... na kámen!" koktal Vašek. Sanitka začala houkat a odjížděla pryč.
Vašek a Klára sbalili všechny věci a vydali se domů. Potom šli do nemocnice za Danem. Když vešli za ním do pokoje, řekl jim: "Mám otřes mozku a budu tu muset pár dní zůstat. A děkuju za pomoc!" "Teď už nebudeš skákat do vody, kde je spousta kamenů, viď?" zeptala se Klára. "Jistě že ne. Je to pro mně ponaučení!" odpověděl Daniel.