ČESKÝ JAZYK Literatura aneb studentský underground - čtenářský deník, životopisy, čítanka, slohové práce, slovníček pojmů - www.cesky-jazyk.czwww.cjl.cz | www.literka.cz Publikování nebo další veřejné šíření obsahu serveru Český-jazyk.cz je bez písemného souhlasu provozovatele výslovně zakázáno! Užití výhradně jen pro osobní účely je možné.



Menu

   
­­­­
Hodnocení práce slohovky

Aktuální známka: 1.76
Hodnoceno: 128x Prosím, ohodnoť práci

Co mi vyprávěl osamělý strom

Jednoho krásného letního večera jsem se byla projít na svoji oblíbenou večerní procházku. Došla jsem na své oblíbené místečko kousek za městem. Nachází se na louce, která je z jedné strany ohraničená stromy a z druhé strany rybníkem. Přišla jsem až k místu, kde začínala stromová alej. Sedla jsem si na zem, porostlou krásně heboučkou a zeleňoučkou trávou. Opřela jsem se zády o jeden ze stromů, o ten, který vypadal nejmohutněji a snad i byl nejstarší ze všech. Najednou se zvedl vítr a stromy začaly šelestit listím. Vypadalo to, jako by si povídaly. Jenže najednou mi to připadalo, jako by právě ten, o který jsem byla opřená začal mluvit, dokonce přímo mluvit na mě! Myslela jsem si ze začátku, že se mi to jen zdá, ale nezdálo se mi to, opravdu si se mnou začal povídat. Začal mi vyprávět jeden příběh, příběh o nešťastné lásce dvou mladých lidí, příběh, který se stal už kdysi hodně dávno.

Kdysi dávno,když jsem byl ještě o mnoho let mladší, tak kolem mě prošlo mnoho lidí, ale nikdy nikdo o mě nezavadil pohledem. Až jednou, kdy sem přišla taková drobná, mladá dívenka, která se tu posadila tak jako tu právě sedíš ty. Ještě nikdy jsem tu dívenku tady neviděl. Představila se mi jednou jako Jitka. Každý večer za mnou přicházela a vyprávěla mi, co zažila. Dozvěděl jsem se od ní, že se sem před pár dny s rodiči přistěhovala a že tu ještě nikoho nezná. Stal jsem se pro ni přítelem.
Jednoho letního večera za mnou přiběhla celá šťastná, že se právě nejspíš zamilovala do jednoho chlapce od ní ze sídliště. Ten chlapec se jmenoval Marian. Byl vysoký, tmavovlasý a měl nádherné tmavě hnědé oči, které vypadaly jako černé. Pohled do nich byl jako do té nejhlubší studánky. Měla strach ho oslovit, protože Mariana vídala jen s jeho kamarády, a tak měla strach, že by se jí ostatní kluci vysmívali. Jenže druhého dne se ji vyplnilo její velké přání. Potkala Mariana bez jeho kamarádů. Našla v sobě veškerou odvahu, kterou měla a vydala se za ním a oslovila ho a poprosila ho, aby ji provedl městem a okolím. Jitka mu vysvětlila, že se sem nedávno přistěhovali. Marian byl tak hodný, že Jitku městem provedl, při tom ji pozval na limonádu a během společně stráveného odpoledne se stihli dobře poznat. Velmi dobře si spolu rozuměli. Začali se takto spolu scházet i další krásné letní dny. Prožili spolu šťastné chvilky krásně prosluněných dnech u zdejšího rybníčku. Méně slunečné dny spolu trávili různými procházkami po okolí. Při takových příležitostech Marianovi Jitka začala vyprávět i o mě. Jednoho dne Mariana přivedla za mnou. Jemu se tu líbilo. Tady na louce ve stínu místních stromů. V dalších dnech se tu spolu zastavovali, aby si odpočinuli po procházce anebo aby se tu schovali před ostrým letním sluncem. Jitka tu s ním prožila i svůj první opravdový polibek. Měli se opravdu moc rádi. Na znamení své věčné lásky k sobě, vyryli do mé kůry srdce s iniciály J+M.
Najednou Jitka za mnou jeden večer nepřišla, potom nepřišla i další den a další. Začal jsem si pokládat otázku: Nestalo se jí něco? Pak mě napadlo,jak jsem mohl být tak naivní, že jsem si myslel, že za mnou bude chodit každý den. Už jsem přestal doufat, že ještě někdy přijde. O dva týdny později, za mnou zase přišla. Ale bylo poznat, že je moc smutná. Pověděla mi, že když Marian odjel s rodiči do Prahy, že do jejich auta naboural kamion. Marian to nepřežil. Ten den tu byla Jitka za mnou naposledy. Poslední, co řekla, než odešla, bylo: "Miluji Tě, Mariane a vždy Tě milovat budu!"

"To bylo naposledy, co jsem Jitku viděl" pověděl mi nejmohutnější a nejstarší strom, který nesl památku lásky dvou mladých lidí.
A to bylo také poprvé a naposledy, co jsem slyšela tento strom povídat. A to jsem na to místo přicházela každý letní večer...

Vytisknout (Ctrl+P) Stáhnout v PDF

Zdroj: dablova.holka, 10.05.2006

­­­­

Diskuse ke slohové práci
Co mi vyprávěl osamělý strom







Mapy webu Čtenářský deník - Životopisy - Čítanka - Spisovatelé Důležité informace Podmínky používání - Vyloučení odpovědnosti


Ověřovací kód Opište kód z obrázku (jiný kód ↑)

Upozornění

 

Milý návštěvníku serveru Český-jazyk.cz,

omlouváme se, že Ti musíme zobrazovat toto hloupé vyskakovací okno, ale zjistili jsme, že je ve Tvém internetovém prohlížeči aktivní blokátor reklam, díky kterým mohou dnes tyto stránky bezplatně fungovat.

Pokud nechceš být tímto oknem neustále rušen, prosíme Tě, aby sis blokování reklam vypnul či si alespoň přidal výjimku pro náš web.

Jedině peníze z reklamy nám pomáhají tyto stránky udržovat v provozu a neustále je obsahově i rozvíjet.

Děkujeme Ti mnohokrát za pochopení.

tým Český-jazyk.cz

 

Toto sdělení zavřeš klávesou Esc nebo kliknutím na křížek v pravém horním rohu.
Po zavření okna nedojde k žádnému omezení funkčnosti serveru Český-jazyk.cz, nicméně, každé další načtení stránky může být doprovázeno otevřením tohoto upozornění, nedojde-li k odstranění či úpravě blokování reklamních ploch.

­