Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

Jednoho sychravého a mrazivého dne se jako obvykle probouzím v 6:45, abych se jako vždy stihla připravit do školy. Vstávat se mi ale vůbec nechce, tak si ještě na malý moment lehnu. Když se po chvíli definitivně vzbudím, začíná každodenní stereotyp v podobě snídaně a ranního oblékání do školní uniformy. V 7:30 nasedám do svého vlastního auta, kde si na sedadlo spolujezdce pokládám školní batoh. Po tom, co se ujistím, že v batohu mám všechno potřebné, startuji motor a vyrážím. Řidičský průkaz jsem složila teprve nedávno, avšak nemám strach z řízení a kvůli mé nedochvilnosti jedu nepovolenou rychlostí. Koneckonců jako obvykle.

Projíždím zasněženým lesem, podívám se na hodinky a zjišťuji, že tentokrát opravdu nestíhám, tak ještě přidám plyn. Z nepřehledné zatáčky se na mě vyřítí kamion. Dupnu na brzdu, nabírám smyk a letím dolů ze stráně.

Můj pád zabrzdí až strom, do kterého narazím. Jsem při vědomí, avšak těžko lapám po dechu. Začínám se cítit vyčerpaná, pomalu zašátrám v kapse u bundy, v níž jsem měla svůj telefon, abych si mohla zavolat rychle pomoc. Ale místo telefonu nacházím kaluž vlastní krve, která mě uvádí do šoku a začínám zmatkovat. Mám strach a nevím, co dělat dál. Cítím, jak slábnu a nemám šanci s tím nic udělat. Pomalu zavírám oři, před kterými se mi začíná odehrávat celý můj život jako v nějakém filmu. Pomoc stále nepřichází a já pomalu usínám...

...Zničehonic se ozve budík a já se probouzím celá zpocená, i když pořád v šoku. Vzpamatovávám se a jsem strašně ráda, že to byl jen pouhý sen!

Slovenskou verzi této slohové práce naleznete na adrese:

• www.slovensky-jazyk.sk/slohovky/rozpravania/autonehoda.html