ČESKÝ JAZYK Literatura aneb studentský underground - čtenářský deník, životopisy, čítanka, slohové práce, slovníček pojmů - www.cesky-jazyk.czwww.cjl.cz | www.literka.cz Publikování nebo další veřejné šíření obsahu serveru Český-jazyk.cz je bez písemného souhlasu provozovatele výslovně zakázáno! Užití výhradně jen pro osobní účely je možné.



Menu

   
­­­­
Hodnocení práce slohovky

Aktuální známka: 2.57
Hodnoceno: 151x Prosím, ohodnoť práci

A já jí tak věřila

Tento můj zážitek se odehrál na základní škole. Byl poslední klasifikační týden, kdy žáci mohli svými silami změnit své známky k lepšímu. Dala jsem si předsevzetí, že celý první stupeň základní školy budu mít samé jedničky. Ke splnění mého předsevzetí chyběl už jen malý krůček. Napsat písemku z angličtiny na jedničku...

Nikdy jsem nebyla přeborník na cizí jazyky, a tak jsem věděla, že napsání písemky z angličtiny bude krajně problematické. Toto jsem stoprocentně zdědila po svých rodičích. Táta v Německu nevěděl, jak se řekne dálniční známka, a tak použil německo-českého překladu "známkiš". Máma na tom nebyla o moc lépe. Když jsme byli ve Španělsku, marně uklízečce vysvětlovala větou "Please kart bum nicht", že si zabouchla dveře od hotelového pokoje. Vrátím se však ke své písemce z angličtiny.

Každý den jsem se poctivě učila na test. Procházela jsem učebnici, sešit a další studijní materiály. Moje hlava byla napěchována vědomosti, takže spíše připomínala balón. Až nastal ten osudný den.

Paní učitelka Kosová nám rozdala testy z angličtiny. S mým údivem mi to šlo celkem dobře, a tak jsem očekávala zaslouženou jedničku i na vysvědčení. Můj údiv ale brzy vystřídalo rozčarování. Paní učitelka totiž nestihla poslední test započítat do klasifikace. Byla jsem naštvaná, ale spíše více zklamaná z paní učitelky. Slíbila mi, že když test dopadne na výbornou, tak na vysvědčení budu mít opravdu jedničku. A hádejte, jak ten test dopadl? Ano, opravdu, test byl ohodnocen velkou jedničkou.

Šla jsem ze školy domů psychicky vyčerpaná. Chtělo se mi brečet, a tak mě doma utěšoval můj pes. No spíš mu nic jiné nezbývalo, protože jsem mu zabořila obličej do kožichu. Máma mi řekla, ať si z toho nic nedělám, že holt život nikdy není férový.

Od té doby jsem paní učitelce Kosové moc nedůvěřovala, ale naučila jsem se brát život takový, jaký je.

Vytisknout (Ctrl+P) Stáhnout v PDF

Zdroj: ,

­­­­

Diskuse ke slohové práci
A já jí tak věřila







Mapy webu Čtenářský deník - Životopisy - Čítanka - Spisovatelé Důležité informace Podmínky používání - Vyloučení odpovědnosti - Nastavení soukromí


Ověřovací kód Opište kód z obrázku (jiný kód ↑)