Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

Nejrozsáhlejší deštné pralesy se rozkládají v pásmu tropů - trvale nejteplejší části světa. Spadá sem většina rovníkové Afriky, jižní Asie, severní Austrálie a Jižní Ameriky. V těchto oblastech s tropickým klimatem a pravidelnými srážkami jsou teploty po celý rok vysoké - okolo +26 °C a také srážky jsou díky vydatným dešťům bohaté. Rozdíly v délce dne v různých ročních obdobích jsou malé. Tyto "skleníkové podmínky" jsou pro růst pralesů zcela ideální.
Jednou z nejteplejších a nejvlhčejších oblastí deštných pralesů je povodí Amazonky. Roste zde neuvěřitelné množství stálezelených druhů rostlin. Stromy rostou bez přestání po celý rok a vytvářejí bujný nepropustný deštný les nazývaný džungle. Ta je domovem asi poloviny všech druhů ptáků, které známe. Hlavně papoušci, kolibříci a dravci. Dále zde žijí opice, hadi, žáby, hmyz a jiní živočichové.
Některé rostliny dávají své zdroje do růstu kmenů, které ční do velké výše, zatímco jiné se přizpůsobily k životu v polostínu, proto je tropický deštný prales rozčleněn do pater. Nejvyšší patro začíná ve výšce 75 metrů a tvoří její obrovské stromy. Ty poskytují vhodná místa pro hnízdění dravců a potravní základny pro opice. Níže je patro tvořící koruny rostlin, které vytvářejí hustě propojenou klenbu s bujným listovím ve výšce 15 až 30 metrů. V tomto patře se nachází domov a potrava většiny lesních živočichů. Pod patrem korun je stromové patro s více otevřenými prostorami se stromy, které snášejí stín. V přízemním patru rostou mladé stromky a keře, podklad tvoří mechy, kapradiny a hrabanka, která dává potravu velmi malým živočichům.
Na světě zbývá velmi málo nedotčených přírodních oblastí, které je důležité ochraňovat. K nim patří právě deštné pralesy. Vzhledem k stálému počasí, teplu a vlhku se zde vyskytuje největší množství rostlinných a živočišných druhů, které již nemohou jinde žít. Jakmile takovou oblast poškodíme, obvykle se nikde nepodaří ji znovu obnovit.
V současnosti jsou v deštných pralesích káceny veliké plochy lesů. Jsou na nich pěstovány zemědělské plodiny tak dlouho, dokud úrodnost nepoklesne. Potom je tato půda využívána k chovu dobytka a je zcela vyčerpána. Stává se tak nevhodnou plochou k jakémukoliv užití. Během pár let, kdy se půda vykáceného lesa používala k pěstování například kávovníku a poskytla dřevo jako je eben či mahagon, se takováto území stala neúrodnými pásy s pahýly stromů.