ČESKÝ JAZYK Literatura aneb studentský underground - čtenářský deník, životopisy, čítanka, slohové práce, slovníček pojmů - www.cesky-jazyk.czwww.cjl.cz | www.literka.cz Publikování nebo další veřejné šíření obsahu serveru Český-jazyk.cz je bez písemného souhlasu provozovatele výslovně zakázáno! Užití výhradně jen pro osobní účely je možné.



Menu

­­­­
Hodnocení práce slohovky

Aktuální známka: 2.28
Hodnoceno: 58x Prosím, ohodnoť práci

Dějiny ČR ve zkratce od r. 1960 do r. 1993

V únoru r. 1948 se k moci dostala komunistická strana, její rozhodnutí museli všichni respektovat. V r. 1960 pak přijalo Národní shromáždění novou ústavu, která prohlásila Československo za socialistický stát a zakotvila vedoucí úlohu KSČ ve společnosti.
Koncem 60. let docházelo k hospodářským potížím, v obchodech například nebyl dostatek masa, vajíček a jiných potravin, banány nebo pomeranče se objevily na pultech párkrát do roka a stály se na ně dlouhé fronty. Byly uzavřené hranice, cenzura tisku a rozhlasového i televizního vysílání, jinak politicky smýšlející lidé byli pronásledováni a mnohdy i vězněni.
Nakonec přece jen KSČ částečně přistoupila ke změně hlavně hospodářské politiky a uvolnila i ideový dohled. Prezidentem byl zvolen 30.3.1968 Ludvík Svoboda, ten se snažil prosazovat socialismus s "lidskou tváří".
V Praze vypuklo takzvané "Pražské jaro". Lidé doufali ve zlepšení svého života, chtěli svobodně rozhodovat a žít. Sovětský svaz ale nehodlal připustit žádné změny socialistického zřízení, ve středu 21.8.1968 přijely do Československa vojenské jednotky 5 států Varšavské smlouvy, převážně však Sovětského svazu. Demokraté se snažili bránit, studenti Jan Palach a Jan Zajíc se manifestačně upálili. Přesto nastalo na 20 let období, kdy Československo bylo součástí socialistického bloku, bylo pod dohledem Sovětského svazu a komunistický režim znemožňoval demokracii a svobodu projevu. Většina lidí rezignovala, uzavřela se a starala se v rámci možností jen o své soukromí. Někteří emigrovali do zahraničí, především do Německa a USA.
Aktivní protesty vůči režimu podávalo jen několik set disidentů, lidí, kteří vystupovali proti vládě KSČ a snažili se o obnovení demokracie a dodržování lidských práv. Sdružovala je organizace Charta 77. Komunistická bezpečnost, STB, některé její členy pronásledovala a i věznila. Od r. 1987 museli však komunisté čelit stále větší nespokojenosti obyvatel. Dne 17.11.1989 se v Praze konal u příležitosti 50. výročí nacistického útoku vůči českým vysokým školám studentský pochod. Bezpečnostní jednotky jej tvrdě potlačily. Proti bezbranným studentům použili obušky a další hrubou sílu. Tento čin vyvolal mnoho rozhořčení. Nejprve protestovali herci a disidenti, později mnoho dalších lidí. Na Letenské pláni v Praze se konala demonstrace, její účastníci žádali odstoupení komunistické strany z vedení naší republiky.
Komunistický režim se zhroutil, dne 10.12.1989 odstoupil tehdejší komunistický prezident Gustav Husák. Dne 29.12.1989 byl prezidentem zvolen bývalý vězněný disident Václav Havel.
Náš stát nastoupil novou cestu k demokracii. Otevřely se západní hranice, byla zrušena cenzura novin a knih, obnoveno soukromé podnikání, v restitucích se vracel majetek zabavený po r. 1948.
Dne 1.1.1993 se Česká republika objevila na mapách jako samostatný stát. Slovensko vytvořilo svůj stát.
Nyní se Česká republika ubírá cestou mnoha změn, je to demokratický stát, který je například členem Evropské unie.

Vytisknout (Ctrl+P) Stáhnout v PDF

Zdroj: ,

   
­­­­

Diskuse ke slohové práci
Dějiny ČR ve zkratce od r. 1960 do r. 1993







Mapy webu Čtenářský deník - Životopisy - Čítanka - Spisovatelé Důležité informace Podmínky používání - Vyloučení odpovědnosti - Nastavení soukromí


Ověřovací kód Opište kód z obrázku (jiný kód ↑)