Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

Když byla tato "obrázková krabička" vynalezena, byl to jeden z největších přelomů po radiovém rozhlase. Nikdo si určitě neuvědomil, jaký osud ji bude provázet. Během několika desítek let se masivně rozšířila do všech domácností. Kdybych se zeptal někoho z kamarádů nebo známých, myslím si, že se mezi nimi nenajde už asi nikdo, kdo by ji doma neměl. A kdyby se někdo takový našel, byl by to asi její zarytý odpůrce, který je věrný rozhlasu a propaguje názor, že televize je ztráta času a stejně tam nikdy nic neběží.
Při poslouchání rádia můžeme dělat spoustu různých věcí. Také jsou povoleny na pracovištích a v autech, protože zaměstnávají mozek daleko méně než televize. Při sledování televize většinou sedím v křesle nebo prostě na jednom místě. Mohu dělat maximálně nějakou práci, při které se nemusím zcela soustředit.
Tím se dostávám k podstatě problému s televizí. Je to ztráta času nebo jeho plnohodnotné využití? Na to si každý musí odpovědět sám. Osobně si myslím, že televize mi může zpříjemnit volný čas, ale sedět u ní celý den by mě asi nebavilo. Vybírám si z ní jenom ty pořady, které mi něco přinesou. Televizní program nabízí nepřeberné množství takových pořadů a je na každém jednotlivci, jaký si vybere.
Tady je další úskalí, se kterým se televizní divák musí vypořádat. Protože většinou je v domácnosti pouze jedna televize, může docházet často ke sporům o to, na co se rodina bude dívat. Tatínek se chce dívat na fotbal, maminka na romantickou komedii a děti se chtějí dívat na pohádky. Takhle nějak si představím nějakou českou rodinku u televize třeba v nějaké hezké nedělní odpoledne. No jo, ale jak z toho teďka ven? Ať už si zvolí jakoukoliv variantu, ty druhé to bude mrzet nebo v horším případě budou naštvaní. Jelikož ani moje rodina nebyla ušetřena těchto "televizních" konfliktů a na druhou televizi jsme neměli v bytě místo, dostal jsem na jedny Vánoce televizní kartu do počítače a bylo "vymalováno".
Když se ještě vrátím k rodince, kterou jsem zmiňoval výše, nebylo by lepší televizi prostě vypnout a jít s celou rodinou například do ZOO? Myslím si, že by zase o tolik moc nepřišli a odnesli by si ještě zážitky navíc. Matně si vzpomínám, když jsem byl hodně malý, tak nám jednou nešla elektřina. Zapálili jsme svíčky, hráli "Člověče nezlob se" a maminka mi před spaním řekla pohádku. Myslím si, že to nebyl špatně strávený večer i bez televize. Nakonec, pamatuji si ho do dneška.
Díky tomu, že je televize tak rozšířená, má značný vliv na své diváky, což je většina populace. Právě televizí jsou nám podávány aktuální zprávy z domova i ze světa, které jsou už v jakési podobě zpracovány a prezentovány. Tady nastává další otázka, zda nás televize tak trochu neokrádá o objektivní názor na danou věc. Každému, kdo se jen trošku zajímá o běh věcí v instituci televize, je celkem jasné, že se jakákoliv zpráva dá podat jako pozitivní nebo negativní. Z malé nehody se dá udělat katastrofa a opačně. Teď je už jen na nás, jak si to přebereme.
Všudypřítomnosti kamer vděčíme za zprostředkování různých sportovních a kulturních akcí. Kdo z nás se může jenom tak sbalit a odjet do Malajsie na velkou cenu Formule 1, zahájení Olympijských her nebo koncert U2 v New Orleansu? Já teda ne. Ale jedním zmáčknutím vypínačem tam můžu díky televizi být a třeba fandit reprezentantům naší země.
Myslím, že televize ani za několik let nedokáže zprostředkovat takovou atmosféru, jako když je člověk přímo v centru dění nějaké události.
V posledních několika desetiletích se rozrůstá počet lidí, kteří se právě děním okolo televize živí. Přibylo množství dříve neexistujících zaměstnání. Pro mladé a nadané lidi už není žádným problémem ukázat, co umí a rychle se proslavit. Herci a herečky začali být známí více než z jeviští divadel.
Když se zamyslím nad tím, jestli mě televize nějak více okrádá o čas, domnívám se, že to nebude nijak hrozné, jelikož ne vždy její program splňuje mé požadavky. Daleko větší propastí na čas je Internet, na kterém člověk najde to, co zajímá zrovna jeho.