Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

Kdybych nezapomínal, asi bych nemohl vypracovat právě tuhle úvahu na téma "Proč zapomínat".
A protože člověk není neomylný, tak se mu může někdy přihodit nějaká ta malinkatá chybička, jako třeba zapomenout. Ale pokud někdo zapomíná pořád a něco, není to asi jen malinkatá chybička ale nějaký zásadní problém. A právě tyhle problémy by se měly řešit, aby se nejen neopakovaly, ale aby potom neomezovaly člověka v jeho životě. Ale jak? A proč? Jak, to nevím, ale každý, kdo zapomíná, by to měl asi vědět a tenhle problém vyřešit dřív než na to zapomene. A proč, no proto aby už nezapomínal a neomezoval tak svůj vlastní ale i cizí život.
Každý z nás zapomíná, někdo víc a někdo míň. Jestli zapomene žák, není to tak hrozné, jako když zapomene herec před jevištěm plným lidí, kteří ho sledují. Někdy zapomene učitel, žák, obyčejný člověk a někdy třeba již už zmiňovaný herec. Když už tohle "okno", jak se říká tomuhle výpadku paměti, někdo dostane, měl by se slušně omluvit a pokračovat dál a nebo improvizovat. A my ostatní bychom se mu neměli smát, ale právě naopak mu pomoci, protože by se nám určitě nelíbilo, kdyby se nám někdo vysmál, že jsme také něco zapomněli.
Zapomínat je lidské a my snad lidmi pořád jsme a nadále taky zůstaneme.