Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

Nejdříve by asi stálo za to říci, co se vlastně za drogy považuje. Pro někoho to může být třeba čokoláda, pro jiného práce, další považuje za drogu alkohol nebo prášky. Každý jsme prostě na něčem trošku závislí. Moje mamka na čokoládě a občas si dá nějakou tu sklenku vína a taťka má rád pivo. No a já se třeba ráda dívám na dobře natočené filmy. V malém množství to ale není nebezpečné, naopak to může člověka pěkně povzbudit, zlepšit mu náladu a být v pohodě. Nebo taky různě motivovat dopředu. Droga je prostě něco, co člověku dělá dobře, a proto ji bere. Nic se ale nemá přehánět, protože pak se z toho může stát závislost, a to je špatné. Pro střední generaci a starší lidi je nebezpečná droga ve formě alkoholu a prášků, dost často bývají na ní závislí. V poslední době je také častý jev závislosti na automatech. Ale přesto si myslím, že úplně největším rizikem jsou skutečné drogy. Jsou nebezpečné hlavně pro děti a mládež. Tyto drogy se dají definovat jako omamné látky, které mění stav člověka různými způsoby. Získávají se buď z rostlin nebo chemickou syntézou. Člověk si může vypěstovat návyk buď psychický nebo fyzický a stává se z něho toxikoman. Světová zdravotní organizace definuje pojem toxikoman jako každou oběť fyzické či psychické závislosti (nebo obou těchto závislostí zároveň). Uvádí také pět základních důvodů, proč mladého člověka mohou drogy přitahovat:

1. chtějí mít pocit, že jsou dospělí a že se mohou sami rozhodovat,
2. chtějí zapadnout mezi vrstevníky,
3. chtějí se uvolnit a mít dobrou náladu,
4. chtějí riskovat a bouřit se,
5. chtějí uspokojit svou zvědavost.

Takže mladí začínají třeba s lehčími drogami, například kouří trávu, a myslí si, že se z nich stát toxikomani nemohou. Může se jim to ale vymknout z rukou, protože zde už může být ten pověstný krůček k braní něčeho tvrdšího, neboť stávající droga jim už nezabírá. A když se to včas nezarazí, je zle a jedná se již o závislost. A čím déle ta závislost trvá, tím je to horší. A rodina to třeba pozná až tehdy, kdy je už pozdě a nedá se vlastně s tím nic dělat. Protože člověku závislému na drogách již není pomoci, drogy jsou prostě silnější než on a stává se z něho troska. A nejenom z něho, často to poznamená celou rodinu. A smutné je, že tito závislí lidé se mohou předávkovat a zemřít, nebo v lepším případě si zničit zdraví a ještě je to stojí plno peněz. O tom hezky vypráví knížka od Radka Johna "Memento", která je věnována mrtvým i živým (její moto: každý člověk na světě se může stát závislý na léku nebo látce ovlivňující psychiku). Já ji nečetla, ale mamka ano a je to prý hodně zajímavé, takže se na ni také chystám. Do té doby, než si ji přečetla, prý nevěděla, jak moc jsou drogy nebezpečné. Kniha totiž vyšla ještě v době, kdy se o drogách moc nemluvilo. Také nedávno dávali v televizi první řadu seriálu "Dobrá čtvrť". Tento seriál vypráví o mladých lidech jedné třídy, kteří zrovna maturují. Jedna dívka ze třídy, Katka, propadla drogám a byla na nich dost závislá. Proto taky vlastně nebyla připuštěna k maturitě. Sice jí z toho pomohl dostat se kamarád, ale já moc nevěřím tomu, že by to ve skutečnosti dokázala. Ovšem i tak v tomto seriálu docela hezky vykreslili situaci, jak se z vlastně normální holky může stát lidově řečeno feťák. Nyní běží v televizi druhá řada, která vypráví o těchto mladých lidech asi po půlroce a Katka je tam zatím "čistá".
Mladí, kteří takto hodně jedou v drogách, jsou zřejmě slabší jedinci, kteří jsou z rozvrácených rodin, nebo na ně jejich rodina nemá čas kvůli pracovnímu zatížení. A tak nemají možnost si s někým promluvit o svých problémech, protože často nemají ani skutečné kamarády. Mají třeba peníze, ale lásku a přátelství si za ně nekoupí, a proto jsou nešťastní. Ty jsou asi největší rizikovou skupinou. A to byl vlastně i případ Katky z Dobré čtvrti. Naopak mladí, kteří pocházejí z úplných a dobře fungujících rodin, jsou na tom lépe, takže vlastně oni nemají potřebu drogy vyhledávat. K nim patřím třeba já. Ale samozřejmě že i oni občas něco zkusí. Obecně se dá říci, že drogy jsou dneska hodně velkým nebezpečím. Jsou všude kolem nás a je jen otázka času, co kdo a kdy zkusí. Dříve nebyly také počítače, lidé více mezi sebou komunikovali a méně lidí bylo jak se říká "na nervy" a tím pádem ani drogy nevyhledávali. Samozřejmě i tenkrát drogy byly, ale nebyly tak dostupné. Ne jako dneska na každém kroku. Já už se také s nimi setkala, ovšem nemám zapotřebí je brát. Ale člověk nikdy neví, co se stane. Protože každý se jednou může dostat na šikmou plochu. Je prostě dnes hodně těžká doba a lidé se daleko častěji než dříve dostávají pod vliv drog.