Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

Je to pár papírů srovnaných podle čísel, které drží ve vazbě. Nahoře je velkými písmeny vytištěný název, pár písmen, nic víc. Uvnitř je plno malých černých slov. "Se to moc i když po kočka přičemž" - náhodně vybraná nedávají smysl. Nikomu neublíží, nikoho nepohorší, ale ani nepohladí po duši. Nikdo si jich nevšimne ani se nepozastaví. Jsou chladná a prázdná.

Umět je tak srovnat, dát jim řád a pořádek, naučit je se smát a plakat. Na pozadí bílého papíru se začíná probouzet život. Ještě ne moc, ale přece něco začíná hřát. Z roviny začínají vyvstávat živé obrazy a pomalu se začínají měnit a vyvíjet.
Oči kloužou po papíře jako prst po rozvlněné vodní hladině. Ty dříve prázdné řádky nutí se zastavit, přemýšlet a nadechnout se. Nosem plně zabořeným do stránek občas projede zvláštní sladká vůně dřeva. Teplota sálá víc a víc. Na papíře se mezi černými písmeny objevila slaná kapka vody. A hned druhá, třetí. Slova se začínají mlžit před očima, ale čím méně jsou čitelná, tím více je cítit, jak hluboko jsou vrytá v srdci. Tam někde hluboko uvnitř to vře, prská a v hlavě vyvstává tolik otázek a všechny začínají "proč"? Je to neutichající dialog, při kterém kniha oslovuje a duše odpovídá.

Velká díla jsou prací velkých lidí. I když byla napsaná před sto lety, jsou stále tak úžasně přítomná, až to mrazí. Nesou těžké poselství - spoustu velkých myšlenek, které kráčí odvážně a hrdě se vztyčenou hlavou po nelehké cestě svého osudu. Za tu dlouhou dobu byla zatracována i oslavována. Moc dobře znají zaprášené horní poličky i skvostné paláce. Pomáhají nám do sebe skrýt spousty zloby, touhy po moci, slávě a bohatství, ale i hodně lásky, něhy a štěstí. Pomáhají nám se vykřičet z nenávisti, ublížení a tiše se jim můžeme svěřit s tajemstvím. Knihy jsou lidem tím, čím jsou perutě ptákům.

Vědí o nás všechno. Vyrůstaly s námi, učíme se z nich a bavíme se jimi. Jsou nám poznáním, pomáhají se rozhodnout, varují a odkazují nás na minulost a jsou ukazatelem, jak dál.
Můžeme do nich vtisknout svou tvář, kterou se sebou ponesou do nové doby, kde budou zase novým lidem svítit na cestu.