Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

Snad každý z nás už v životě alespoň jednou lhal. I když si uvědomujeme, že to není správné a později svých činů litujeme, lžeme stále dál. Je to tak v pořádku?

Když neříkáte pravdu, musíte neustále přesně vědět, co jste kdy řekli, abyste se náhodou neprozradili. Oproti tomu, řeknete-li pravdu, nemusíte si pamatovat nic. Lhát by se mělo jen tehdy, je-li to opravdu nutné.

Lži, když o nic nejde, jsou podle mého názoru zcela zbytečné. Ale než někomu říct pravdu a velmi ho tím urazit, raději budu lhát do očí.
Vím velmi dobře, že to není správné, ale přesto lžu dál. Mé lži však nejsou zase tak strašné, jako když si mezi sebou navzájem lžou prezidenti nebo politici různých států. Na jejich rozhodnutí a názorech závisí osudy mnoha lidí, oni by si neměli mezi sebou jen tak lhát.

Nebylo by nám bez lží lépe? Možná, kdyby se lidé naučili přijímat pravdu a taky fakt, že pravda občas bolí, byli bychom spokojenější. Lež vás možná zachrání, ale rozhodně ne na dlouho. Jednou vaše lež vyplave na povrch, a to potom rozhodně nebudete šťastní...

Není tedy lepší mluvit jen pravdu? Nejen z toho důvodu, že si to ten daný člověk uvědomí, ale taky proto, že pak nebudeme mít žádné výčitky svědomí?
Ode dneška už budu proto mluvit jenom pravdu. Alespoň v to doufám. A co vy?