Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

Kdo je vlastně přítel a jak poznáte toho skutečného? Popravdě velmi těžko a jak se říká, kdo hledá, ten najde. Člověk má několik typů přátel, ale jen někteří z nich jsou skuteční a praví přátelé, za které byste položili ruku do ohně. V první řadě jsou lidé, kteří se tváří, že jsou vaši nejbližší přátelé, ale skutečnost je jiná. Přijdou za vámi pouze tehdy, když z toho mají prospěch a užitek jen oni sami. A kdybyste je náhodou potřebovali, nejsou k nalezení, nebo namají čas. Tyto přátelé se ani přáteli nazývat nedají. Můžeme je považovat za lidi, které sice znáte, ale raději byste neznali. Nemusím podotýkat, že kdyby šlo do tuhého, byli by mezi prvními, kdo vám podrazí nohy. Dalším typem jsou lidé, kteří nepatří mezi ty, které byste ochotně vyhledávali, ale když jste s nimi, tak vám to také nic neudělá. Nevýhoda je, že je moc dobře neznáte a můžete být překvapeni jejich chováním. Někdy mile, jindy - v horším případě - nepříjemně. Nechci být pesimista a psát o lidech, kteří si jen na skutečné přátelé hrají, protože takoví nejsou určitě všichni. Vyskytují se i tací lidé, kterým bezmezně důvěřujete, položili byste za ně ruku do ohně. Přijdou, když potřebujete pomoc, mají vždy dobrou radu. Naopak vy byste měli být pro ně podporou. když jim není nejlépe a naopak prožívat s nimi šťastné chvíle. Každý člověk má přítele, za kterého by položil život. Někdo jich má více, někdo méně. Po pravdě takových přátel není mnoho a jen těžce se hledají. Nejspíš byste našli dříve jehlu v kupce sena. Někdy si myslíte, že jste takového přítele našli a náhle zjistíte, že máte nůž v zádech. Cítíte se zraněni a podrazeni, a poté jen těžce dáváte důvěru. Ale buďme na chvíli optimisti a předpokládejme, že každý člověk má svého přítele. Můžu říct, že každy kolem sebe má pár výjimečných lidiček, za které by ochotně - jak se říká - položil onu ruku do ohně. Věřím, že by pro vás udělali totéž. Přátelé dokáží člověka rozesmát, i když je mu nejhůř. Věci jsou veselejší, události zajímavější. Je s kým se podělit o zážitky, komu se svěřit, na koho se obrátit. Je-li člověk sám, zjišťuje věci, o kterých by jinak ani nepřemýšlel, zjišťuje, že je náhle jakoby filozof. To, co ho jindy baví, pro něj náhle není takovou zábavou. Není kolem nikdo, komu by svěřil své zážitky a nikdo mu nic nevyčte, ani neporadí. Takže, ať už máte jakéhokoliv přítele, je to pro vás prostě velmi důležité. Necíte se sami a máte v někom oporu. Samozřejmě že pravého přítele nepotkáte na každém rohu, ale potkáte-li ho, je to přátelství na celý žitot. Tak si važte svých přátel, jsou vzácní...