Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

Naše paní učitelka českého jazyka nás velice překvapila slohovým úkolem na téma "Jaký jsem já žák?". Vy byste mi řekli, že je to jednoduché, ale ono to tak jednoduché není. Ano, kdybych se měla zeptat někoho z rodiny, jaký jsem žák a sepsat to, bylo by to lehké. Jenže on by mi řekl něco jiného, než třeba paní učitelka Černá. A proto se musím sama zamyslet, jaký že to jsem žák.
Jaký jsem tedy žák? Nelze to pojmout globálně, neboť jsem jinak zdatná v českém jazyku, v matematice a v tělesné výchově. V tělesné výchově je třeba rychlost a obratnost, v anglickém jazyku trpělivost a schopnost se naučit a v matematice logické myšlení. Mám vysvědčení, kde jsou jedna dvě dvojky jinak samé jedničky, ale otevřou-li si rodiče žákovskou knížku, tak se někdy leknou pětky z diktátu.
Jaký jsem žák? Snažím se průběžně učit, ale vždy se to nepovede. Vždyť nikdo není dokonalý, a tak se mockrát stane, že se objeví špatné známky. Někdy je horší známka, protože jsem se na to úplně vykašlala, a tak se není čemu divit. Někdy se to však jen nepovede nebo neřeknu vše, co vím a znám. Moje mamka říká, že žádný učený z nebe nespadl, a proto některé špatné známky toleruje. Ale já vím, že se jí ty známky vůbec nelíbí.
Na otázku "Jaký jsem žák?" nelze odpovědět zcela přesně. Celkově jsem asi žák průměrný. V něčem trochu lepší, v něčem zas horší.
Ale když se na to podíváte trochu z výšky, tak zjistíte, že každý z Vás je průměrný.
Jaký jsem žák? Jsem žák, který se zajímá o to, co ho baví a snaží se co nejlépe projít školní docházkou podle svých možností.
Takže jsem žák stejný jako v Brně, v Praze, v Salzburgu nebo jakýkoliv můj spolužák. V něčem lepší a v něčem horší.