Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

Dnes bych se rád zamyslel nad známým příslovím, které slýcháváme velice často. Nad příslovím, které je nám tak blízké, ale většina z nás si ho nepřipouští. Přesněji mám na mysli dobře známé Jablko nepadá daleko od stromu.

Od raného mládí slýcháváme toto přísloví, avšak dle mého názoru ne každý se pozastaví a položí si otázku: "Jaké jablko, od jakého stromu?"

Zapátrám-li ve své paměti, vzpomenu si na svoje dětství, přesněji na to, když jsem chtěl být jako můj otec, dělat stejné zaměstnání, mít stejné koníčky - byl pro mne jednoduše řečeno vzorem. Postupem času, jak jsem dospíval, zjišťoval jsem, že ne ve všem chci být jako on.
Když se ale dnes zamyslím nad tím, kdo a jaký jsem, nemůžu použít jiné přísloví než výše zmiňované.

Vážně za tohle všechno můžou geny, nebo je to snad výchovou?

Mnoho z nás potlačuje to, že by mohli být stejní jako jejich rodiče. Někteří k tomu možná mají pádné důvody, ostatní zase chtějí ukázat, jak jsou originální. Čím to tedy je?

Dle mého názoru za podstatnou část tohoto přísloví může právě výše zmíněná výchova.
Pokud dítě vyrůstá v sociálně slabě zabezpečené rodině, například rodiče mají problém s pitím a neukáží své ratolesti správný směr, kterým by se mělo vydat, může v jeho budoucím životě hrát hlavní roli alkohol. Samozřejmě se najdou případy, kdy tomu tak není, ale myslím si, že takový člověk může mít větší sklony k propadnutí alkoholismu.

Osobně znám i takové případy, kdy dotyční neměli zrovna pěkné dětství, ale stejně z nich vyrostli slušní a pracovití lidé.
Nicméně, stejně si myslím, že rodina a dobrá výchova je základ.

Vzhledem k dnešnímu internetovému pokrytí společnosti nezapomínejme na osobní komunikaci se svými blízkými a především na "jablka a stromy".