Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

• v letošním kole Olympiády v českém jazyce jsme měli napsat libovolný slohový útvar na téma Dospělost začíná, když...

Člověk oficiálně dospívá v osmnácti letech. Je to "velký den", jistě by se měl pořádně oslavit, zaznamenat do pomyslného kalendáře našich důležitých životních dat, ale proč?

Počínaje dnem, kdy oslaví své 18. narozeniny, může člověk dělat legálně téměř cokoliv. Možná proto se mnozí dospívající tak radují, že překročí tuto hranici.
Těší se, až se pořádně napijí z oné zelené láhve s etiketou, na které je ozdobným zlatým písmem napsaný název alkoholu v ní, nebo snad až vyfouknou z úst cigaretový kouř? Ale no tak! Kdo z nich by mohl říct, že ani jedno nezkusil už dřív?
Jaký je tedy ten pravý důvod? Snad je jím ten pocit, naděje, že s vámi ti ostatní dospěláci začnou jednat jako se sobě rovnými. Ne každý se chce ale dospělým stát. Ne každý chce totiž přijmout zodpovědnost za svá rozhodnutí a činy. Možná bude někdo protestovat, že se ještě necítí být dospělým, že ještě nechce nést tu již zmiňovanou zodpovědnost. Že si ještě pořád přeje být dítětem. Nikdo ho ale nebude poslouchat. "Jednou jsi dospělý, tak se podle toho chovej!"

Někdo si představuje dospělost jako lyžařský skipas. V den osmnáctin dojede na pomyslných lyžích k vleku, přiloží skipas k čidlu, ale místo počtu bodů, podle kterého odhadujeme zbývající počet jízd, se zde objeví nápis TEĎ JSI DOSPĚLÝ a seznam všech skvělých věcí a možností, které má dospělý člověk.
Někdo jiný ji možná vidí jako přísnou dámu v černém kostýmku s vlasy svázanými v drdolu, z něhož ani jeden nesmí vyčuhovat, rty stáhnutými do úzké čárky a s elegantním kufříkem v pravé ruce. S kufříkem plným pravidel a příkazů, jež odteď musí dodržovat.
Dospělost začíná, když chce, neptá se, zda je na ni člověk připravený, či nikoliv.