ČESKÝ JAZYK Literatura aneb studentský underground - čtenářský deník, životopisy, čítanka, slohové práce, slovníček pojmů - www.cesky-jazyk.czwww.cjl.cz | www.literka.cz Publikování nebo další veřejné šíření obsahu serveru Český-jazyk.cz je bez písemného souhlasu provozovatele výslovně zakázáno! Užití výhradně jen pro osobní účely je možné.



Menu

­­­­
Hodnocení práce slohovky

Aktuální známka: 2.02
Hodnoceno: 51x Prosím, ohodnoť práci

Člověk je omyl přírody


OSNOVA:

I. Úvod:a) Zamyšlení nad tématem
II. Stať:a) Podoba přírody v případě neexistence člověka
b) Člověk a jeho schopnosti měnit přírodu
c) Budoucnost přírody po zásahu člověka
III. Závěr:a) Omyl


Zkusme si někdy pohlédnout na to, jak působí člověk na přírodu, klimatické podmínky a celou naši planetu. Při širším zkoumání se dostaneme ke kritickým úvahám. Co se bude dít, jestli člověk bude dál žít stylem, jakým žije doteď? Jak dlouho ještě celý systém naší planety vydrží tu devastaci? A nebylo by nakonec nejlepší, kdyby se člověk nikdy nevyvinul?

Představme si, jak by vypadala naše planeta, kdyby tenkrát, před miliony lety, nedošlo k oné neuvěřitelné náhodě a hmota se nedostala do stavu, ve kterém se zrodila první živá buňka. Kdyby se ona buňka nestihla rozmnožit, nebo byla nějakou nešťastnou náhodou chvíli po svém vzniku opět zahubena. Co by se dělo s přírodou? Možná by k oné náhodě došlo po nějaké době znovu, a člověk jako takový by spatřil světlo světa třeba až o několik milionů let později. Ale co kdyby se vůbec nevyvinul? Na planetě by neexistoval život. Tvořily by ji pouze kameny, povrch by byl rozrytý pády meteoritů, Země by neměla atmosféru, s největší pravděpodobností by vůbec nebyl volný kyslík a kdyby ano, tak jen ve velmi malém množství. Díky skleníkovým plynům by teplota na Zemi byla mnohem vyšší, než je teď a když to vše sečteme, zjistíme, že Země by byla jen další z milionů mrtvých planet. Logicky musíme říct, že to, aby se člověk vyvinul, určitě stálo za to.

Dobrá tedy, člověk existuje a je takový, jaký je. Díky existenci života se naše planeta odlišila od milionů jiných planet. Není to jen hromada kamení, zazelenala se, vytvořila si vlastní atmosféru a "náhodný" pozorovatel z vesmíru by si musel hned všimnout, že tato planeta je něčím výjimečná. Ovšem tak jako život planetu kultivoval, člověk svým chováním, leností a hloupostí planetu zničí. Výfukovými plyny a neustálým spalováním ničíme matku všeho života na Zemi, a sice kyslík. Zelené rostliny, které napravují naše škody a kyslík zpětně vytvářejí, pro jistotu kácíme. Emisními plyny jsme vytvořily ozónové díry, kterými nyní uniká z planety vodík, prvek, jenž je tak jako kyslík nezbytně nutný pro život. Podnebné podmínky jsou čím dál horší, díky globálnímu oteplování se průměrná teplota planety zvyšuje. Podle nejnovějších vědeckých poznatků již za padesát let nastane konec civilizace, jak ji známe. Ocitli jsme se v kritickém okamžiku a pokud okamžitě rapidně nezměníme způsob života, již brzy nastane skutečný soudný den. Existují různé organizace, které se o změnu života snaží, ale žádná z nich není natolik silná, aby změnila pyšné chování všech lidí na světě. Šance na přežití se zdá být téměř nulová. Člověk si svou osudovou chybu jako vždy uvědomí teprve tehdy, až když bude pozdě.

Člověk se tedy s největší pravděpodobností historií planety pouze mihnul, sám sobě přivodil zkázu a s trochou nadsázky by se dalo říci, že budoucnost života na planetě závisí jen na tom, za jak dlouho se člověk sám zničí. Je tu totiž jistá šance, že příroda po odchodu člověka bude mít ještě prostředky, kterými život na zemi zachová, ovšem pokud se člověk zničí až v poslední fázi, je možné, že ani samotný život jako takový jeho řádění na planetě nepřežije. S odchodem života se planeta Země opět zařadí mezí své bratry a stane se pouhou mrtvou hromadou kamení bezcílně poletující vesmírem.

Když si to tedy vše názorně shrneme, zjistíme, že člověk je skutečně omyl přírody. Ovšem ne v takovém smyslu, že by se nikdy neměl vyvinout. Finální podobá člověka prostě není dokonalá a právě díky této nedokonalosti je život odsouzen k záhubě. Možná jednou za dalších několik milionů let po odchodu člověka z planety Země dostane život ještě jednu šanci. Snad se tentokrát vyvine v lepší formu života, než je teď a bude v harmonii žít s přírodou, aniž by ji zničil. Snad se to podruhé povede. Snad.

Vytisknout (Ctrl+P) Stáhnout v PDF

Zdroj: ,

   
­­­­

Diskuse ke slohové práci
Člověk je omyl přírody







Mapy webu Čtenářský deník - Životopisy - Čítanka - Spisovatelé Důležité informace Podmínky používání - Vyloučení odpovědnosti - Nastavení soukromí


Ověřovací kód Opište kód z obrázku (jiný kód ↑)