Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

Když jsem prohlížel svoji diskografii, filmografii a knihovničku, můj pohled spočinul na filmu amerického dokumentaristy Michaela Moorea BOWLING FOR COLUMBINE.
Mooreovi jde o zachycení poměrů a skryté skutečnosti. Nebere servítky, dloube i do toho největšího hnízda, aby se samotná skrytá královna vynořila na světlo boží.
Tento dokument je zaměřen na vztah Američanů k zbraním, násilí a zabíjení. Celý dokument začíná situací, kdy si Moore ve svém rodném městě jde otevřít bankovní účet a jako dárek dostane nablýskanou brokovnici, stačí jen, vyplnit krátký dotazník o morální způsobilosti, barvě pleti a mohl by s ní banku hned vyloupit.
Ústředním motivem je masakr na střední škole Columbine, kde dva frustrovaní studenti bez milosti stříleli po svých spolužácích a sami se nakonec zabili. Byla to krvavá lázeň.
Moore zkoumá postoje Američanů. Největší neštěstí je už samotná tradice, že být způsobilý, znamená být ozbrojený a umět zacházet se střelnou zbraní, protože kdo ochrání vaši rodinu, když vám osud do cesty přivane ozbrojeného šílence, ten vám nedá šanci zavolat policii. A podle toho se také tak zařizují. Každý má doma aspoň šesti bubínek a nedá práci sehnat automatickou pušku na 30 ran. V USA je problém sehnání střelné zbraně jen otázkou krátké návštěvy v supermarketu. Ano pušku na lov (včetně munice) si můžete koupit hned mezi banány a sportovními potřebami a munice můžete brát kolik jen unesete. Stejně si obstarali munici ti dva mladíci ze střední v Columbine.
Zajímavé jsou prostá prezentovaná fakta. Kanaďané vlastní průměrně na rodinu stejné množství střelných zbraní jako v USA. Kanaďané žijící ve velkých městech nejsou zvyklí zamykat vstupní dveře na noc a ročně je v celé Kanadě zastřeleno 165 osob. Američané jsou zvyklí se zavírat na 3 zámky a ročně je zastřeleno v celých spoj. státech 11 127 osob. Toto jsou pravdivá fakta a nutí vás myslet si, že je něco prohnilého ve státě americkém.
Moore umí točit dokumenty, které zaujmou širokou společnost, to je bezesporu. Ale co je to vlastně za pravdu, co nám tento horlivý tlouštík předkládá. Je to jeho vlastní názor, situace a scény jsou postaveny tak, aby vynikl jejich efekt, Moore se nesnaží být objektivní, jako spíš originální chlapík, který boří vykonstruované představy a iluze, v tomto bodě, objektivita místy pokulhává. Nenalezne se zde sice nepravdivý fakt, ale když příliš dlouho posloucháte tytéž lidi, propojíte problémy tak, abyste se ještě více dostali do extrému, zdá se vám najednou, že to co jste znali dosud, byla jen velká kulisa, která přímo před Vámi spadla. Tak to není. V tomto bodě bych mohl převzat jedno moudro od překladatele Jana Kantůrka, a to, že dokument je jako žena, když je moc hezká a zajímavá, postrádá naopak věrnost, mistr Kantůrek takto hovoří o překladech, ale pro dokumenty se to hodí jak bysmet.
Nicméně, to nemění nic na tom, že Moore nám natočil Skvělý Film, s velkým S a dokonce i s velkým F.
Uvidíte neuvěřitelné, uvidíte jak masmédia dělají z populace paranoidní ustrašence, uvidíte jak po sobě střílí šestileté děti, uvidíte že i slepý dokáže přesně střílet, uvidíte jak se celé Spojené státy ženou do té největší propasti, v jaké se kdy mohly ocitnout a nepomůže ani mávání herce a prezidenta Národní Střelecké Asociace Chareltona Hestona s flintou nad hlavou s nezdolným pokřikem: "Ani přes moji mrtvolu." Těšte se...