ČESKÝ JAZYK Literatura aneb studentský underground - čtenářský deník, životopisy, čítanka, slohové práce, slovníček pojmů - www.cesky-jazyk.czwww.cjl.cz | www.literka.cz Publikování nebo další veřejné šíření obsahu serveru Český-jazyk.cz je bez písemného souhlasu provozovatele výslovně zakázáno! Užití výhradně jen pro osobní účely je možné.



Menu

­­­­
Hodnocení práce slohovky

Aktuální známka: ---
Hodnoceno: 0x Prosím, ohodnoť práci

Nenasytnost se nevyplácí

Chuvaréz se živil prodáváním zbraní na černém trhu, začínal v rodném Lisabonu v zapadlých ulicích málo známého města, kde kriminalita jen vzrůstala. Zbraně bral od překupníků, někdy i od legálních obchodníků se zbraněmi, protože dost dobře věděli, že tady jsou ceny úplně jinde a rozhodně na tom vydělá víc, než kdyby to prodal lidem s povolením.
"Každému jde jen o prachy, a kdo říká, že ne, tomu jde nejvíc," říkával vždycky, a je to fakt. Když nějakému známého boháčovi řeknete, proč stále dělá to, co mu vydělává, řekne, že pro zábavu a že bez toho nemůže být, ale kdyby už za to neměl nic, asi by svůj názor změnil. Nesnášel ten svět plný pravidel a vážnosti, zastával názor, že člověk nemá šetřit, ale rozfofrovat peníze tak, aby mu žádné nezbyly, dokud nedostane další.

Po vydařených kšeftech v Portugalsku odešel za moře na Kubu, kde měl dlouhou dobu bráchu Chosého, jenž pracoval jak s lidmi, tak se zbraněmi. Byl totiž nájemný vrah, kterých se na Kubě vyskytovalo více než dost - pořád tu žijí nepohodlní lidé, kteří už sice nejsou až tak podstatní, ale stále toho ještě dost vědí z dob Castrova vzestupu. Navíc v Havaně, kde nyní bydlí, je pro černý obchod se zbraněmi ideální zázemí, policisté tu opravdu nejsou tak svědomití, spíše materialističtí, a lidé se zajímají jen o své, nenajde se tu nikdo, kdo by do těch kšeftů nějak šťoural. Vážně, jednou se svlékl donaha a přešel celou hlavní havanskou třídu, všimli si ho akorát policisté, ale po menším úplatku mohl dál pokračovat. Zdejší lidé prostě žili jen pro sebe a pro to, co jim řekli jiní. Zvláštní, ale výnosné místo.

Hlavně obchodoval s poručíkem Martinézem z příměstské základny, který vykrádal zbrojovku. Chuvaréz žertoval, že jednou někdo zjistí, že krade bouchačky vojákům přímo před nosem, ovšem Martinéz se vždycky jen smál, velitele Juvéze měl za blbce a vojáky za ještě větší, nikdo nemohl na nic přijít. Po čase, kdy se u něj Martinéz dlouho neukázal, si v novinách přečetl o jistém poručíku M., jak zabil svého velitele J. a pak spáchal sebevraždu. Chuvarézovi došlo, že Martinéz něco podělal, že musel zabít svého šéfa a začal mít trochu strach o své kšefty, zda nejsou v ohrožení. Brácha Chosé ho ubezpečil, že je všechno v pořádku. Policie případ nevyšetřuje, vždyť mají pachatele i oběť, a do konkurzu na velitele se prý přihlásil, takže v nejhorším zničí všechnu případnou dokumentaci o obchodu s Chuvarézem.

Chosé se jím tedy opravdu stal, za nějaký ten poplatek, a pro jistotu zničil všechny papíry, co Juvéz a Martinéz měli ve své kanceláři. Svého druhého povolání ale nezanechal a odskakoval si z kasáren na "vycházky" do města, kde měl ještě spoustu kontraktů. Jenomže po čase mu jeho zadavatel přidal na seznam lidí, které má zabít, jméno jeho bratra. Zadavatel jej chce odstranit proto, že jeho kšeft se zbraněmi vynáší více, než by měl, a to by mohlo být nebezpečné. O Havanu se již nějakou dobu zajímají cizí tajné služby v čele s CIA. S prodejem zbraní totiž roste i kriminalita a většinou se kriminálníci netají tím, odkud bouchačky vzali, někdo se rozmluví až při výslechu. Chosé ale nemohl zabít svého bratra, a tak se rozhodl, že jeho kšefty naruší, aby se o něho přestaly zajímat tajné služby.

Chosé jednoho dne navštívil Chuvaréze, že mu místo prodeje zbraní nabídne místo velitele na základně. K zbraním má blízko a ovládal by nad sebou velkou skupinu lidí. Chuvaréz odmítl, prý obchod se zbraněmi ovládá natolik dobře, že nic jiného by už dělat nemohl, leda peníze utrácet, ale na to se ještě necítil. Chosé tak musel s pravdou ven, ačkoliv to je porušení pravidel říct své oběti o jejím připraveném osudu, ale bratr je bratr. Zároveň doporučil Chuvarézovi, aby odjel z Kuby zpátky do Portugalska, protože mu může pořád hrozit nebezpečí, že ho bude chtít někdo odkráglovat. Chuvaréz nechtěl opustit Havanu, v níž našel zlatý důl, ani nechtěl přijít o své výnosné řemeslo, každopádně si sbalil věci a odjel směrem na letiště. Doprovodit od bratra nechtěl, prý bude lepší, když nebude vědět, kam po letí. Ve skutečnosti se ale ubytoval v hotelu u letiště, kde si zařídil nové sídlo svého černého podniku. Chosé nic netušil.

Zadavateli Chosé řekl, že bratr odjel a už nebude dělat potíže. Zadavatel ale věděl, že jeho bratr je stále ve městě a pokračuje ve kšeftech, což ví i lidé od CIA, kteří čekají na pravý okamžik, kdy zasáhnou. Zadavatel neviděl nic jiného než podraz, a tak se rozhodl Chosého odstranit. Vybral si toho nejlepšího chlapa a poslal ho na Chosého. Nic netušící Chosé, který seděl na základně v kanceláři, kde zemřeli dva lidé, tohle rozhodně nečekal.
Během pozdního večera, když ještě něco psal na stroji a vojáci už spali, měl za sebou otevřené okno. Nájemný vrah si před něj venku stoupl, asi tři nebo čtyři metry od okna, a zamířil na jeho záda pistolí, na níž byl přidělaný tlumič. Počkal, až dopíše, a když chtěl Chosé vstát, vystřelil, pak ještě jednou a ještě jednou... Všechny rány byly směřovány zezadu na srdce. Chosé neměl šanci přežít, až ráno ho objevila uklízečka, to už byl ale neznámý vrah pryč.

Jakmile se Chuvaréz dozvěděl o osudu svého bratra, podělal se. Věděl, že tu smrt mu zavinil on svou nenasytností. A ještě více si byl jistý, že teď půjdou po něm. Rychle se sbalil a vzal s sebou pár zbraní, kdyby narazil na nájemného vraha. Auto neměl, tak si mávl na taxíka, který náhodou stavěl u hotelu. V tu chvíli netušil, že si nasedl k vrahovi svého bratra. Za nimi ale vyjelo i jiné auto, černé a lesklé, v němž seděli čtyři muži v tmavých oblecích - agenti. Nájemný vrah to v zrcátku zpozoroval, a protože pracoval vždy čistě, tedy nikdy nezabil nikoho, koho nemusel, přidal na plynu, aby se jim ztratil. V tom okamžiku Chuvaréz poznal, že tenhle taxikář nebude jen tak ledajaký.

Prosvištěl rušnou třídou Havany až k letišti, ale agenty měl stále za zadkem. Když byli skoro u brány, kde nájemný vrah brzdil, Chuvaréz s bouchačkou vyskočil z vozu, nájemný vrah se otočil a vtom autem prorazil nechtěně závory. Chuvaréz zatím utíkal směrem do letištní haly, nájemný vrah chtěl vylézt z auta a utéct za ním, ale viděl, jak dojíždí auto s agenty a rozjel se směrem k hangárům, odkud startovala letadla. Agenti se vydali za ním v domnění, že je uvnitř stále Chuvaréz, po kterém jdou. Ten mezitím běžel po jezdících schodech nahoru směrem k odletům. Napřed ale musel projít bezpečností bránou, u níž stáli policisté. Zde se musel zbavit zbraně. Mohl by je podplatit, ale většinu peněz měl v kufru u taxikáře. Hodil ji tedy do koše a v pohodě prošel. Sházely letenky, ale s tím si hlavu nedělal, bylo tu dost lidí a krásně se ztratil. Nakonec vyběhl ven k letadlu, které podle hlášení míří do USA.

O kus dál proháněli agenti nájemného vraha, který už v zoufalosti střílel, aby se jich zbavil, oni palbu opětovali. Když to slyšeli u letadel, všichni se rozutekli. Chuvaréz si ale svobodu nechtěl jen tak vzít. Vyběhl po schodech do letadla, ze kterého vybíhali pasažéři včetně letušek, piloti zůstali, aby vyhnali ty, co nechtějí, a nakonec tu zbyl jen Chuvaréz. Ten však nechtěl odejít a domáhal se cesty pryč. Piloti to odmítali, a protože neměl žádnou zraň, pustil se na něj holýma rukama. Po chvilce skončil pomlácený dole pod schody, nebyl to kdovíjaký silák. Úplně servaný pak chtěl opustit letištní plochu, jenže najednou slyšel, jak se k němu blíží auta se střelbou, zděsil se a utíkal do letadla, aby se schoval. Ale špatně odhadl vzdálenost a těsně před schody ho smetlo auto nájemného vraha, který tomu nevěnoval dostatečnou pozornost, protože střílel na své pronásledovatele, kteří si ničeho nevšimli.

Posléze, co se dým od žhavých kol rozehnal, zůstala nedaleko schodiště ležet zkroucená postava, pomlácená, zakrvácená, která ještě žila, ale už moc toho času neměla. Chuvaréz, ačkoliv se tomu celý život vysmíval, udělal osudovou chybu. Když měl dostatek prachů, měl toho nechat a začít si užívat, ona ho ale ta práce bavila a naplňovala...a peněz koneckonců není nikdy dost. Nakonec tedy zvítězila nenasytnost nad rozumem. A právě na toto těsně před svou smrtí myslel. Nájemný vrah se nakonec z letiště dostal, ale to už je zase jiný příběh.

Vytisknout (Ctrl+P) Stáhnout v PDF

Zdroj: Getner, 15.10.2020

    Ceska posta
­­­­

Diskuse ke slohové práci
Nenasytnost se nevyplácí







Mapy webu Čtenářský deník - Životopisy - Čítanka - Spisovatelé Důležité informace Podmínky používání - Vyloučení odpovědnosti


Ověřovací kód Opište kód z obrázku (jiný kód ↑)

Upozornění

 

Milý návštěvníku serveru Český-jazyk.cz,

omlouváme se, že Ti musíme zobrazovat toto hloupé vyskakovací okno, ale zjistili jsme, že je ve Tvém internetovém prohlížeči aktivní blokátor reklam, díky kterým mohou dnes tyto stránky bezplatně fungovat.

Pokud nechceš být tímto oknem neustále rušen, prosíme Tě, aby sis blokování reklam vypnul či si alespoň přidal výjimku pro náš web.

Jedině peníze z reklamy nám pomáhají tyto stránky udržovat v provozu a neustále je obsahově i rozvíjet.

Děkujeme Ti mnohokrát za pochopení.

tým Český-jazyk.cz

 

Toto sdělení zavřeš klávesou Esc nebo kliknutím na křížek v pravém horním rohu.
Po zavření okna nedojde k žádnému omezení funkčnosti serveru Český-jazyk.cz, nicméně, každé další načtení stránky může být doprovázeno otevřením tohoto upozornění, nedojde-li k odstranění či úpravě blokování reklamních ploch.

­