Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

Doktor Nosák byl znám především svou arogancí a přehnanou ignorací. Smrti pacientů řešil jako běžnou banalitu, a to nemluvě o smrtelných nemocích. Před příbuznými pacientů se pokaždé naparoval a dělal, jako kdyby mu to v nemocnici patřilo. Její ředitel ho nemohl propustit, jelikož na druhou stranu patřil mezi špičkové doktory. Kolegové ho proto neměli v lásce a dělali mu různé schválnosti.

Jednoho dne do nemocnice přivezli člověka po havárii letadla. Byl strašně ohořelý a nohy měl zcela rozpárané. Nosák se tomu vysmál a prohlásil, že to zvládne jedna dvě. Zanedlouho ho měl na sále a v pozadí operačního sálu stálo pár jeho kolegů. Nosák vnímal jenom je, jak jim to natře, až muž, kterého má pod rukama, bude zase zdráv. Ti se budou divit, ti budou zírat! A v těchto myšlenkách zapomněl na všechny operační pravidla a zraněného muže operoval téměř jako nezkušený.

Po několika hodinách byl hotov a šel si umýt ruce. Pacienta mezitím přenesli na prázdný pokoj a nechali jej ležet na ustlaném lůžku. Nosák odcházel a na chodbě se před kolegy promenádoval jako král.

Za několik dní Nosákova pacienta probudili z umělého spánku. Ovšem ten si stěžoval na strašné bolesti v koleni. Na rentgenu Nosák zjistil, že má koleno celé propíchané. A jedinou možností byla amputace... Dírky od píchání se podobaly jeho náčiním a on si uvědomil, co způsobil.

Kolegové ho udali primáři a ten se o to začal zajímat. Nosák byl před ním rázem jako pudl a neodvážil se říct ani slovo, protože nechtěl přijít o místo. Zpoza rohu Nosáka pozorovali proradní kolegové a smíchy se mohli potrhat. Měl obrovské štěstí, protože to primář mohl říct ředitelovi, jenž by ho samozřejmě vyhodil, udělal totiž hrubou chybu z nepozornosti a teď bude někdo bez nohy. Nosák si už raději dával pozor a už se tolik nepředváděl. Kolegové ho ihned měli raději.