ČESKÝ JAZYK Literatura aneb studentský underground - čtenářský deník, životopisy, čítanka, slohové práce, slovníček pojmů - www.cesky-jazyk.czwww.cjl.cz | www.literka.cz Publikování nebo další veřejné šíření obsahu serveru Český-jazyk.cz je bez písemného souhlasu provozovatele výslovně zakázáno! Užití výhradně jen pro osobní účely je možné.



Menu

­­­­
Hodnocení práce slohovky

Aktuální známka: 2.22
Hodnoceno: 102x Prosím, ohodnoť práci

Ráno

Nejkrásnější chvíle z celého dne je právě jeho začátek. Jakmile se slunce po prosněné noci, kdy byla bledá obloha mřížovaná černí a na podlaze v mém pokoji zářil cákanec bílého světla od měsíce kralujícího vysoko na obloze, začne vzhlížet v zrcadlech světa. Jak v moři, tak i v kaluži.
Do růžova odpočaté je připravené opět předávat svou nekonečnou energii naší modré planetě. Odhalí se z rudého nočního závoje vyšitého ornamenty celého vesmíru, pohodí jej na oblohu a nechá na pospas větru. Nejprve si s ním pohrají slabé teplé vánky, poté silné vichry ze severu, které ho roztrhají na malé kousky.
Slunce zaseje zlatá semínka nových paprsků, které ihned začnou klíčit. Stojí stále velmi nízko na východním okraji světa. Zatím přimíchává do mlh, které se drží v údolích a jen tu a tam zabloudí k vrcholku nějaké hory, ranní éter a svěžest.
Začíná něco nového. Pro nás asi známého a obvyklého, ale v přírodě si každý centimetr půdy, každý živý tvor znova a znova naplno vychutnává obyčejné ráno. Zvěř si o tom šeptá, slyšíš, děkuje za něj. Jen noční dravci si na vítání jitra nepotrpí, raději po noci plné lovu uléhají ke spánku.
A slunce neotálí. Vydatně zalévá ty výhonky paprsků sladkou živou vodou. Kapky, které jejich horkost nepohltí, padají jako ranní rosa. Nejprve na holé hlavy mohutných hor, poté z mlhy nadělají cedník a zřítí se do údolí. Stromy je navlékají na jehličí jako průsvitné korálky, lístky kontryhelu na zapomenuté louce je opatrují jako perlorodky vzácné perly. Rosa ručkuje po kapradinách nebo se spouští po stéblech trav dolů do vyprahlé půdy. Jemně tkané pavučiny se trhají pod jejím náporem. Na louce poletují malí motýli. Jsou všude. Sedají na poupata planých růží. Tak tiše a ladně.
Záře svítání se vlévá do mého pokoje. Slunce postoupí výš.
A to je konec zrodu nového dne. Pokaždé je jiný. Kvetou jiné květy nebo padá sníh. Ale stále se svět probouzí spolu s východem slunce.

Vytisknout (Ctrl+P) Stáhnout v PDF

Zdroj: Veronika, 09.11.2004

   
­­­­

Diskuse ke slohové práci
Ráno







Mapy webu Čtenářský deník - Životopisy - Čítanka - Spisovatelé Důležité informace Podmínky používání - Vyloučení odpovědnosti


Ověřovací kód Opište kód z obrázku (jiný kód ↑)

Upozornění

 

Milý návštěvníku serveru Český-jazyk.cz,

omlouváme se, že Ti musíme zobrazovat toto hloupé vyskakovací okno, ale zjistili jsme, že je ve Tvém internetovém prohlížeči aktivní blokátor reklam, díky kterým mohou dnes tyto stránky bezplatně fungovat.

Pokud nechceš být tímto oknem neustále rušen, prosíme Tě, aby sis blokování reklam vypnul či si alespoň přidal výjimku pro náš web.

Jedině peníze z reklamy nám pomáhají tyto stránky udržovat v provozu a neustále je obsahově i rozvíjet.

Děkujeme Ti mnohokrát za pochopení.

tým Český-jazyk.cz

 

Toto sdělení zavřeš klávesou Esc nebo kliknutím na křížek v pravém horním rohu.
Po zavření okna nedojde k žádnému omezení funkčnosti serveru Český-jazyk.cz, nicméně, každé další načtení stránky může být doprovázeno otevřením tohoto upozornění, nedojde-li k odstranění či úpravě blokování reklamních ploch.

­