Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

Máme doma psa! Toť první věta, která nás před více než pěti lety napadla, když se k nám nastěhovalo tehdy pět měsíců staré štěně zlatého retrívra. No, ona je to spíš psí holka, jmenuje se Arisa a za pár týdnů jí bude šest let.

Jako každý čistokrevný retrívr má symetrickou a vyváženou stavbu těla. Hlava je vyrovnaná s výrazným stopem, tedy čelem, a černým nosem. Oči jsou tmavohnědé posazené široce od sebe, uši středně velké umístěny přibližně ve výšce očí. Na silný krk navazuje rovná linie hřbetu s hlubokým hrudníkem. Přední končetiny jsou rovné a kolmo postavené, zadní zase silné a svalnaté. Tlapky mají okrouhlý kočičí tvar. Stejně jako u jiných plemen, tak i u retrívrů je pes větší a těžší než fena. I přesto má naše Arisa 58 cm v kohoutku a něco kolem 30 kg. Je plavé krémové barvy s hladkou srstí s vodoodpudivou podsadou a prodlouženými chlupy. Výrazné jsou její "prapory" především na předních nohou a na ocasu.

Ještě před příchodem dalšího člena rodiny jsme samozřejmě zakoupili příslušnou literaturu, abychom věděli, na čem asi jsme. Někde jsme se dočetli, že retrívři, hlavně zlatí, jsou mírné, klidné a poslušné plemeno. Tak jsme tedy očekávali mírného, klidného a poslušného psa. Ovšem v tomto případě platí: "Výjimka potvrzuje pravidlo!" K nám domů přišel živel, který sice byl ze záčátku trochu nejistý, ale o to víc později oprsklejší. Naše nejhorší období byla asi "psí puberta", která se u psů projevuje kolem prvního roku života. Je svatá pravda, že s věkem přibývá také rozum. Dnes už je naše Arisa (po pěti letech) přesně taková, jakou nám ji popisují v brožuře. Je velmi přátelská, více k lidem než k cizim psům, hravá, společenská a dá se říct, že i poslušná - ovládá pár základních povelů. Neskonale miluje vodu, ovšem když je ve správném poměru s bahnem, to je teprve to pravé ořechové.

Když byla ještě mladší, tak jsme s ní párkrát jeli na výstavu. Dokonce se umístila jako první na Mezinárodní výstavě v Brně a zvítězila také v národní soutěži v Ostavě. Ovšem po rentgenu kyčlí nebyla přijata do chovu, takže další návštěvy výstav už neměly smysl. Alespoň si můžem užívat pravého psího života a svoje bahenní koupele každý den bez omezení.