Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

Je úterý odpoledne a já stojím na nádraží. Rozhlížím se po vestibulu a vidím plno zajímavých lidí. Několik jich čeká u výdeje jízdenek. Dva mladíci diskutují pod tabulí s příjezdy a odjezdy vlaků o zpoždění rychlíku. Babička a vnouček si u stánku vybírají časopis. Ušpiněný bezdomovec žádá starou paní o deset korun.
Nádražní rozhlas hlásí příjezd rychlíku z Prahy. Slyším skřípění brzd. Zacpávám si uši. Vestibul se zaplňuje lidmi. Nejnápadnější z nich je parta mladíků v podnapilém stavu. Vykřikují: "Baník, Baník!" V zápětí zjišťují, že jsou v Hranicích a ne v Ostravě a utíkají zpět k vlaku. Čtyři starší muži je pohoršeně pozorují.
Do budovy vchází dva policisté. Přichází k mladíkovi s dredy na hlavě a cigaretou v puse, prohlíží si jeho doklady, chvíli diskutují a odvádí ho s sebou.
Nejzajímavější z cestujících je starý pán, který si právě kupuje jízdenku. Má dlouhé šedé vlasy a klobouk. Je oblečen do červené skotské sukně. V ruce drží velký kufr ozdobený znaky mnoha evropských metropolí.
Výpravčí píská. Vlak se s obrovským rachotem rozjíždí. Vestibul se pomalu vyprazdňuje. Jen opilý bezdomovec bezvládně leží na lavičce. Já odcházím. Nádraží si dál žije svým životem.