Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

Slunce se již schovalo za mraky. Začalo pršet. Lidé utíkali do svých domovů, kaváren nebo obchodů. Ulice zůstaly prázdné. Jen na jedné z nich stál starý muž. Jeho zelený kabát, který mu sahal až po kolena, byl celý promočený. Ale jemu to nevadilo, ba dokonce se tvářil tak vesele, jako by čekal, že déšť hned přejde. Na hlavě měl klobouk zaražený hluboko do čela. Koukal se oknem do knihkupectví. Nechtěl jít dovnitř. Vypadal, jako by všechnu tu atmosféru a vůni knih sál přes výlohu. Sledoval knihy, jako kdyby to byl boží zázrak. Jeho oči procházely jednu knihu po druhé a u každé se pozastavil. Jeho černé boty z kůže byly plné vody. Ale vypadal stále stejně šťastně, jako by o tom ani nevěděl. V celé ulici byste nenašli jiného člověka. Dokonce i bezdomovci odešli do sucha, jen onen starý muž stál a vesele prohlížel knihy, které ho nejspíše naplňovaly štěstím.

Déšť již pomalu ustával, slunce vylézalo zpoza mraků a byly cítit jeho první teplé doteky. Lidé s úsměvem opouštěli kavárny, vylézali z bytů a obchodů, jen aby ještě chvíli pobyli na slunci. Ulice se zase začaly hemžit lidmi. Starý muž pohlédl na hodiny a jako by pravil Už je čas, odtrhl hlavu od knih a vydal se dál svojí cestou...

Slovenskou verzi této slohové práce naleznete na adrese:

• www.slovensky-jazyk.sk/slohovky/opisy/muz-v-dazdi.html