Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

J. V. Stalin se narodil 18. prosince 1878 v gruzínském městě Gori jako Josif Vissarionovič Džugašvili (Иосиф Виссарионович Джугашвили) do rodiny místního ševce. Přestože na svět přišel právě v tento den, sám tvrdil, že se narodil o rok a tři dny déle, tedy 21. prosince 1879, těžko říci proč. Jeho dva sourozenci Michail a Georgij brzy zemřeli. Josifův otec Vissarion Džugašvili byl mizerný švec, zato výkonný opilec, jenž často po svých návratech z hospody zbil syna i jeho matku, čímž v synkovi vzbuzoval odpor ke všem autoritám.

Otce mu údajně zabili v hospodské rvačce (nicméně, oficiální zprávy tvrdí, že zemřel až 25. srpna 1909 v nemocnici v Tbilisi na tuberkulózu), matka pak oba skromně živila jako pradlena. Jelikož matka chtěla mít z Josifa kněze, nastoupil v šestnácti do pravoslavného semináře, po třech letech jej ovšem vyloučili za nekázeň.

Poté se přidal ke skupině socialistických radikálů a stal se profesionálním revolucionářem. Po gruzínském národním hrdinovi si zvolil krycí jméno Koba, neboli v překladu nezkrotný, podle přezdívky se snažil i stejně chovat. Bezohlednou tvrdostí zaháněl mindráky ze své malé postavy, po neštovicích poďobané tváře i následkem otravy krve částečně zchromlou levou ruku.

V roce 1904 se Josif oženil s o dva roky mladší Jekatěrinou Svanidzeovou. Ta však tři roky nato umírá na tuberkulózu. Smrtí své manželky zemřel veškerý Josifův cit k lidem. Jejich syn Jakov Džugašvili se kvůli otcově krutosti pokusil o sebevraždu, což Josif okomentoval: "Neumí se ani zastřelit."
Za války pak jako vojáka Rudé armády Jakova chytli Němci, kteří ho chtěli vyměnit za polního maršála Pauluse, Josif odmítl, zřejmě proto jeho syn naběhl na elektrický plot německého koncentračního tábora Sachsenhausen, aby se zabil, což se mu povedlo.

Podruhé se Josif oženil jako jednačtyřicetiletý s osmnáctiletou Naděždou Allilujevovou. Manželství plné hádek ukončila po třinácti letech sebevraždou. Syn Vasilij se později raději upil k smrti, dcera Světlana se dožila 85 let.

V sedmadvaceti poznal Lenina, od kterého Josif získal přezdívku Stalin (Ocelový muž) a dokonce i pomoc v postupu stranickou hierarchií. Lenina za to všemožně podporoval.
Jakmile se stal na Leninův příkaz generálním tajemníkem strany, počal soustřeďovat moc. Po Leninově smrti začal dělat "čistky" v řadách. Nejdříve se postaral o Leninovu vdovu a pak o své odpůrce. Tvůrci armády Trockému se sice podařilo uniknout z Ruska, ale v Mexiku ho zabil Josifem najatý vrah.

Postupem času mizely obrovské skupiny "třídních nepřátel" - inteligenti, duchovní, důstojníci. V zemi rázem propukl hromadný hladomor v důsledku špatných metod v hospodářství. Několik milionů lidí zemřelo hlady, další skonali ve válce vedené proti nacismu. Jak Stalin říkal: "Smrt jednotlivce je tragédie, smrt miliónů je statistika."
Nakonec válku zakončil na straně vítězů, což mu umožnilo obsadit střední a východní Evropu.

Josif Vissarionovič Stalin zemřel 5. března 1953 v Moskvě po mozkové příhodě. Za necelé čtyři roky ho jeho nástupce veřejně označil za zločince.