Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

Ernst Kaltenbrunner, syn právníka, se narodil 4. října 1903 v rakouském okresním městě Ried im Innkreis. Roku 1926 promoval z práv na univerzitě v Grazu, posléze pracoval jako právník v Linci.

V říjnu roku 1930 vstoupil do rakouské odnože NSDAP, kde úzce spolupracoval s Arthurem Seyss-Inquartem a Adolfem Eichmannem.
Roku 1933 se stal šéfem rakouských SS, leč již krátce nato, v lednu 1934, byl zatčen a obžalován ze spoluúčasti na vraždě Engelberta Dollfusse. Za spiknutí byl odsouzen na šest měsíců vězení.

Po anšlusu byl Kaltenbrunner zvolen do Reichstagu. Kromě toho se stal ministrem státní bezpečnosti a policejním šéfem ve Vídni. Sloužil také jako náčelník štábu vídeňských SS. V dubnu 1941 byl jmenován generálporučíkem policie. Zaujal Heinricha Himmlera a po Heydrichově eliminaci v květnu 1942 získal post šéfa bezpečnostní služby SD (Sicherheitsdienst). Z tohoto postu nejen řídil gestapo, ale měl také na starosti koncentrační tábory, stejně tak byl zodpovědný za provádění konečného řešení (likvidace Židů v táborech).

201 centimetrů vysoký a s hlubokými buršáckými jizvami na tváři vzbuzoval Kaltenbrunner dojem, že ho náplň jeho práce opravdu baví. Osobně se zajímal o různé metody zabíjení vězňů v koncentračních táborech. Kromě stíhání a likvidace milionů Židů byl také odpovědný za vraždy spojeneckých parašutistů a válečných zajatců.

Roku 1944 po atentátu na Hitlera měl na starosti stíhání viníků.
Jak se blížila postupující Rudá armáda, Kaltenbrunner nařídil likvidaci všech zbylých vězňů v táborech. Sám uprchl na jih, ovšem v květnu 1945 byl zajat spojeneckými jednotkami.
Norimberským soudem byl obžalován ze zločinů proti lidskosti a odsouzen k trestu smrti. Rozsudek byl vykonán 16. října 1946.