Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

Úvod

Očkování je lékařský zákrok, při kterém se zdravý organismus záměrně setká s méně nebezpečným mikrobem. Očkování proti některým nemocem má širokou společenskou podporu a také podporu některých zdravotních pojišťoven a některých států. Pokud se organismus prvně setká s patogenem, reaguje na něj pouze vrozená imunita. Během likvidace takto rozpoznaných struktur jsou tyto předkládány i částem imunitního systému odpovědným za vznik získané imunity.

1. Povinné pravidelné očkování dětí

V České republice je pravidelné očkování povinné a je vymezeno zákonem o ochraně veřejného zdraví. Povinné očkování se u dětí provádělo již v prvních dnech narození - proti TBC však bylo v listopadu 2010 zrušeno. Nyní se začíná očkovat tzv. hexavakcínou od 9. týdne a dál se očkování řídí očkovacím kalendářem, který stanovuje, kdy a proti čemu je třeba provést základní očkování a přeočkování. Rodiče musejí dát souhlas, aby mohlo být dítě očkováno. Pokud souhlas nedají, nejednají v nejlepším zájmu svého dítěte. V případě nemoci na doporučení lékaře se termín očkování odloží na dobu, kdy bude dítě vyléčeno. Není-li dítě očkované, nemůže být přijato do kolektivního zařízení. Nebude tak přijato nejen do školky, ale i do školy. V případě školy by byli rodiče vystaveni právnímu postihu. Při odmítnutí budou rodiče vyzváni praktickým dětským lékařem, následně hygienickou službou. Při dlouhodobém odmítání hrozí finanční pokuta a soud.

1.1. Hexavakcína

Hexavakcína byla vyvinuta pro očkování kojenců, aby je co nejšetrněji a co nejdříve pomohla ochránit před závažnými chorobami. Plošné očkování dětí hexavakcínou proti záškrtu, tetanu, dávivému kašli, virové hepatitidě B, Haemophilus influenzae a dětské obrně. První dávka se očkuje ideálně ve 3. měsíci, druhá a třetí dávka se podává v průběhu prvního roku života dítěte.

1.2. Kombinovaná vakcína proti zarděnkám, spalničkám a příušnicím

Základní očkování proti zarděnkám, spalničkám a příušnicím se provede živou očkovací látkou, a to mezi 13. - 18. měsícem po narození dítěte. Přeočkování se provede 1 dávkou ve věku od 5. až 6. roku dítěte.

1.3. Kombinovaná vakcína proti záškrtu, tetanu a dávivému kašli

Přeočkování proti záškrtu, tetanu a dávivému kašli se provádí v 5. až 6. roce věku. Očkovat lze i děti starší 7 let.

1.4. Kombinovaná vakcína proti záškrtu, tetanu, dávivému kašli a dětské obrně

Přeočkování proti záškrtu, tetanu, dávivému kašli a dětské obrně se provádí v 10. až 11. roku života.

2. Nepovinné pravidelné očkování dětí

Rozdělují se na vakcíny hrazené zdravotní pojišťovnou a vakcíny placené rodiči, kdy rodiče hradí cenu očkovací látky a poplatek za očkování.

2.1. Pneumokok

Očkování proti invazivním onemocněním způsobeným Pneumokoky (bakterie způsobuje těžce probíhající záněty plic, záněty mozkových blan a středouší). Děti od 2 do 6 měsíců se očkují 3 dávkami.

2.2. HPV (rakovina děložního čípku)

Očkování proti rakovině děložního čípku se u dívek provádí kolem 13. - 14. roku života, optimálně do 15 let. U dětí do 15 let se vytváří nejvyšší hladiny protilátek a účinnost vakcíny je proto nejlepší. Aby bylo očkování účinné, je ideální ho aplikovat před zahájením pohlavního života.

2.3. Rotaviry

Průjmová onemocnění často doprovázena zvracením a horečkami. Očkování je možné zahájit od 6. týdne nejpozději do osmi měsíců. Nedoporučuje se zahajovat očkování dětí starších patnácti týdnů.

2.4. Meningokok

První dávka se doporučuje podat před nástupem dítěte do kolektivu. Přeočkování je vhodné provést za 7 až 10 let.

2.5. Hepatitida (žloutenka) A

Optimální je doplnit toto očkování před nástupem do kolektivu, před plánovanou cestou do zahraničí. Vhodné období je od dvou let. Aplikují se dvě dávky v intervalu 6 - 12 měsíců, dále již není nutné přeočkovávat. Ochrana po očkování trvá minimálně 20 let. Doporučuje se očkovat nejpozději do 14 dnů po kontaktu s nemocným.

2.6. Hepatitida (žloutenka) A + B

Očkování kombinovanou vakcínou proti žloutence typu A + B. Očkovací schéma se skládá ze 3 dávek. Orientační cena do 15 let 1.100,- Kč, nad 15 let 1.700,- Kč za dávku.

2.7. Plané neštovice

Na trhu je dostupná očkovací látka proti spalničkám, zarděnkám, příušnicím a planým neštovicím. Aplikují se dvě dávky místo povinného očkování pouze proti spalničkám, zarděnkám a příušnicím, není tedy nutné dávat další injekce, chceme-li dítě chránit i proti planým neštovicím.

2.8. Klíšťová encefalitida

Je doporučováno zpravidla u dětí od 5 let. Aplikují se 3 vakcíny.

2.9. Tuberkulóza

Základní očkování proti tuberkulóze tvoří jedna dávka vakcíny. Děti se očkují optimálně do 4 týdnů věku, pak by již očkovány být neměly.

2.10. Chřipka

Očkování je přednostně vhodné pro děti, které trpí závažnými chronickými onemocněními dýchacích cest, ledvin, srdce, střeva, cukrovkou (v těchto případech je plně hrazené). Očkování je možné preventivně nabídnout i zdravým dětem. Děti, které nebyly dosud očkované, by měly dostat 2 dávky, doporučuje se do 9 let.

3. Rizika očkování

3.1. Reakce po očkování

Kromě toho, že očkovací látka chrání organismus, může také způsobit nežádoucí vedlejší reakce. Reakce po neživých očkovacích látkách se objevují již několik hodin po očkování a trvají maximálně dva až tři dny. Po podání živé očkovací látky se prvotní reakce dostaví do několika hodin. Za několik dní však může dojít k druhé vlně nežádoucí reakce.

3.1.1. Místní reakce

Po aplikaci vakcíny se projeví v místě vpichu bolestivost, otok či zarudnutí.

Řešení: Lze přikládat studené obklady nebo nechat samovolně odeznít, k čemuž dojde během 1 - 2 dnů.

3.1.2. Celková reakce

Je závislá na druhu a typu očkovací látky. Projeví se většinou zvýšením teploty nepřesahujícím 39 °C, bolestí hlavy, někdy zvracením a průjmem.

Řešení: Teplotu snížíme například Panadolem. V případě zvracení a průjmu je nutno zvýšit přísun tekutin hydratačním roztokem.

3.1.3. Závažné reakce po očkování

Jsou výjimečné, pravděpodobnost výskytu je zhruba 1 dítě na 1 milion očkovaných. Projeví se přetrvávající teplotou 39 °C a více, jež se nedá běžnými postupy ovlivnit, neutuchajícím pláčem dítěte trvajícím několik hodin, dále se objeví zarudnutí a otok v místě vpichu přesahující průměr 10 cm, přechodné obrny, křeče nebo krátkodobé stavy bezvědomí.

Řešení: V takové situaci je nutno ihned vyhledat lékaře.

3.2. Riziko primárního selhání vakcíny

Jedná se o neúčinnost jejího podání. Protilátky se u očkovaného jedince buď nezačnou vytvářet vůbec, nebo se vytvářejí nedostatečně, anebo se sice začnou vytvářet v počtu dostatečném, ale strukturálně nejsou funkční.

4. Kdy nelze očkovat

O tom, zda očkovací látka bude podána, rozhoduje lékař. Ten musí mít na paměti jak zdravotní stav dítěte, tak i termíny jednotlivých očkování. Má-li dítě dobře snášet očkování a vytvořit si dobrou imunitu, musí být v době podání očkovací látky zdravé.

Nelze očkovat dítě:

• u něhož probíhá onemocnění
• je v inkubační době nějakého onemocnění
• krátce po operačním výkonu nebo před plánovaným operačním výkonem
• bylo-li očkováno u jiného lékaře
• bere-li v současné době léky, které by jeho stav mohly zhoršit

Závěr

Existuje mnoho různých druhů očkování, ať povinných či nepovinných. Rodiče by měli sebe i své děti nechávat očkovat tak, aby jejich zdravotní stav byl co nejlepší. Měli by proto souhlasit se všemi povinnými očkováními a zvažovat i některé nepovinné očkování podle daného jedince. Nemělo by se však zapomínat na rizika, jež vznikají při a po očkování, a proto by se očkování mělo nechat odborníkům na to určeným.