Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

Důkazy o koňských dostizích pocházejí už ze starého Egypta a jako sport se objevily na řeckých olympijských hrách roku 648 př.n.l. Moderní dostihový sport má své kořeny v Anglii. Roku 1110 Jindřich I. koupil arabského hřebce. První organizované veřejné dostihy se konaly roku 1174 na koňském trhu ve Smithfieldu. V roce 1195 vypsal Richard I. peněžní odměnu pro vítěze v koňských dostizích mezi rytíři. Charles II. učinil z Newmarketu centrum dostihového sportu a během jeho vlády začal chov plnokrevníků. Všichni dnešní dostihoví koně pocházejí z mužské části ze tří hřebců přivezených do Anglie na začátku 18. století - tureckého Byerlyho, arabského Darleyho a berberského Godolphin. První steeplechase se podle některých pramenů konala roku 1752 v Irsku.

Dostihové vzdálenosti se stále měří v mílích a furlonzích (osmina míle). Dostihy se dělí na rovinné a překážkové. Rovinné dostihy jsou pro koně dvouleté a starší s dráhami dlouhými od 5 furlongů (1 km) do 1,5 míle (2,4 km). Některé dráhy jsou dlouhé i přes dvě míle. V překážkových dostizích soutěží koně staří tři a více let (2 až 3 míle) a na steeplechase závodí koně od čtyř let výš (4,5 míle). V dostizích s handicapem koně nesou zatížení podle své předchozí zdatnosti. Jezdci se váží se sedlem, které má kapsy na dané zatížení. V dostizích bez handicapu mají mladí koně výhody v zatížení, pokud závodí v dostihu s nerozlišeným věkem koní. Mladé a starší klisny mají výhodu v zatížení před hřebci. Jezdečtí učňové mají také výhodu v zatížení. Jezdci mají na sobě dres v barvách stáje, za kterou závodí, "národnost" vítěze závisí na tom, kde je trénován.