Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

Arthur Seyß-Inquart se narodil 22. července 1892 ve Stonařově na Vysočině (v té době součást Rakouska-Uherska).
Roku 1907 se s rodiči přestěhoval do Vídně, kde na univerzitě studoval práva.
V srpnu 1914 vstoupil do rakouské armády. Jako důstojník tyrolských myslivců sloužil v Rusku, Rumunsku a Itálii. Při více příležitostech byl vyznamenán za statečnost.
V roce 1917 byl kvůli zraněním odvolán z fronty, v důsledku čehož mohl složit závěrečné zkoušky. Byl horlivým zastáncem připojení Rakouska k Německu.

Roku 1931 vstoupil do rakouské sekce NSDAP. Po anšlusu byl jmenován hlavou (Reichsstatthalter) Ostmarky (bývalého Rakouska), Ernst Kaltenbrunner se stal šéf ministrem a Joseph Bruckel byl jmenován komisařem pro zapojení Rakouska do třetí říše (včetně "židovské otázky"). Seyss-Inquart dostal čestnou hodnost SS-Gruppenführera, v květnu 1939 byl dokonce jmenován ministrem bez portfeje.

Po obsazení Polska byl určen na pozici šéfa administrativy jižní části této země. Na tento post však nenastoupil, dokud nebyl v Polsku vytvořen tzv. generální gouvernement, kde se stal zástupcem guvernéra Hanse Franka. Podílel se na stěhovávání Židů do ghett, shromažďování strategických surovin, ba i na "mimořádné pacifikaci" místního odboje.

Po kapitulaci Nizozemí byl v květnu 1940 jmenován říšským komisařem pro okupované Holandsko s pověřením řídit administrativu, provázat místní ekonomiku s říšskou a dbát o podporu ostatních zájmů Německa.

Podporoval místní nacionalistickou stranu NSB, což ho vedlo k vytvoření organizace Landwacht, která sloužila jako pomocná policejní síla. Do konce roku 1941 byly ostatní politické strany zakázány a velká část bývalých členů vlády byla uvězněna v Sint-Michielsgestelu. Administrativu okupovaného Holandska Seyss-Inquart často řídil osobně. Německá okupace stála zemi 50 milionů marek měsíčně.

Po spojeneckém postupu do Holandska nacistické vedení uplatňovalo politiku spálené země. Byly ničeny doky, přístavy i přehrady ve snaze zatopit co největší část území. Následkem toho, že velká část zemědělsky využitelné půdy byla pod vodou a navíc byl dovoz potravin omezený, trpěli obyvatelé hladomorem, jenž si od září 1944 do jara 1945 vyžádal přes 30 tisíc životů.

Seyss-Inquart zůstal říšským komisařem do 7. května 1945, kdy byl po setkání s Karlem Dönitzem zatčen dvěma členy Royal Welch Fusiliers v Hamburku. Následně skončil před soudem v Norimberku, kde byl odsouzen k trestu smrti za zločiny proti lidskosti, zločiny proti míru, válečné zločiny a ze spiknutí.
16. října 1946 byl oběšen.